Německo brzy po vzoru Rakouska změní svou vstřícnou migrační politiku a sáhne k restriktivním opatřením. V rozhovoru s deníkem Kurier to uvedl rakouský kancléř Werner Faymann. V otázce zajištění ochrany hranic se Vídeň shoduje i s názory visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko).
Každá vláda musí podle Faymanna vždy jednat "s ohledem na realitu". "A to jsme také udělali a já věřím, že jsme učinili opatření, ke kterým sáhne i Německo. Jsem osobně přesvědčený, že brzy budeme (s Německem) opět v souladu," uvedl kancléř v otázce na vztahy s Berlínem po nedávném zpřísnění rakouské migrační politiky.
V otázce přerozdělování běženců stojí Rakousko podle Faymanna stále na straně Německa a Švédska. Nadále trvá i na možnosti krátit zemím, které nejsou ochotné se na přerozdělování podílet, dotace z fondů Evropské unie. Německá kancléřka Angela Merkelová tento krok vždy odmítala a tvrdila, že takové žádosti se sluší vznášet až na konci debaty. "Myslím, že se konci debaty blížíme," uvedl Faymann.
Co se týče ochrany hranic, souhlasí kancléř s takzvaným plánem B, o kterém hovoří země visegrádské čtyřky. Spočíval by ve vybudování záložních schengenských hranic na jih od Maďarska. Plán Angely Merkelové, která sází na větší spolupráci s Tureckem, má podle Faymanna naději na úspěch, "ale musíme každopádně přijmout opatření i na hraničních přechodech". Na možnost, že vnější hranice EU nebudou dostatečně a včas zajištěné, se podle něj musejí připravit i balkánské země. "Pokud to pak nebude třeba, tím lépe," dodal kancléř.
Od nadcházejícího summitu zemí EU si Faymann slibuje dosažení silnějšího nasazení Turecka v boji proti pašerákům lidí i řecko-tureckou dohodu o navracení běženců. "To by byl signál (směrem k migrantům), že nemá smysl nastupovat do lodí, neboť budou stejně vráceni," uvedl kancléř.
Faymann stejně jako Merkelová na počátku migrační krize uplatňovali vstřícnou politiku vůči migrantům. V Rakousku s 8,7 milionu obyvatel požádalo loni o azyl 90 tisíc lidí. V posledních měsících však Vídeň začala prosazovat přísnější opatření. V lednu vláda zejména pod tlakem koaličních lidovců rozhodla, že letos přijme už jen 37 500 žadatelů o azyl a do roku 2019 jich má být celkem nejvýše 127 500. V úterý oznámila, že plánuje zavést kontroly na dalších dvanácti hraničních přechodech, a kontrolovat tak bude již prakticky celou jižní hranici.
Zpřísňování v Rakousku zřetelně souvisí i s tím, jak ve sněmech rakouských zemí i v průzkumech mínění v minulých měsících posilují pravicové populisté.
