Prezident Kosova Hashim Thaçi je nadále pro výměnu území se Srbskem v rámci dohody o normalizaci vztahů. V rozhovoru, který poskytl agentuře APA, řekl, že tyto plány považuje za nejlepší možnost, jak urychlit vstup do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Mimo jiné také odmítl nařčení, že usiluje o "Velkou Albánii".
O možné výměně území v rámci celkové dohody mezi Srbskem a Kosovem loni zřejmě vážně hovořil Thaçi se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. Tato myšlenka ale narazila na značný odpor albánských nacionalistů v Kosovu, ale vyvolala i nesouhlas v Srbsku.
Podrobnosti kolem těchto úvah ani jeden otevřeně na veřejnosti neřekl. Podle médií by ale mělo jít o výměnu převážně Srby obývaného severu Kosova za oblast Preševského údolí na jihu Srbska, kde žije silná albánská menšina.
Thaçi se kvůli tomu doma dostal pod silný tlak v mocenském soupeření s premiérem Ramushem Haradinajem, a proto začal myšlenku představovat jako "korekturu hranic" s pouhým připojením Preševského údolí ke Kosovu.
Tento Thaçiho obrat Vučiče velmi popudil a začátkem září vedl ke krachu dalšího jednání obou prezidentů pod záštitou EU v Bruselu. Toto jednání přitom mělo mít velký význam v dlouhém a zatím neplodném dialogu Bělehradu a Prištiny, a to právě tím, že se mělo diskutovat o výměně území.
USA a někteří představitelé EU uvedli, že by nebyli proti dohodě o výměně území, pokud by se na tom Srbsko a Kosovo domluvily. Německá kancléřka Angela Merkelová ale změnu hranic na Balkáně odmítla s tím, že by to mohlo vzkřísit křivdy z válek v 90. letech.
"Dohoda by regionu přinesla větší stabilitu a klid. Kosovu by umožnila přijetí do EU a NATO a zároveň i Srbsku," vrátil se však nyní zjevně Thaçi k tématu výměny území.
Napětí na severu Kosova je podle něj důvod pro co nejrychlejší uzavření dohody se Srbskem. "Taková dohoda znamená, že mezi oběma zeměmi už nikdy nebude válka. Lidé budou lépe žít, dohoda zlepší ekonomickou situaci, přinese více pracovních míst a hranice budou otevřené," řekl kosovský prezident. Jak Srbsko, tak Kosovo by přitom měly zůstat multietnickými státy.
Zamýšlená konečná dohoda se však podle něj nebude týkat jen změny ve vytyčení hranice, nýbrž všech dalších aspektů - jako jsou osoby pohřešované od válečných konfliktů na prostoru bývalé Jugoslávie, kulturní dědictví Srbů v Kosovu, ekonomický rozvoj, ale i všechny dosud otevřené otázky mezi Srbskem a Kosovem. O podmínce, že Srbsko musí uznat nezávislost Kosova, se výslovně nezmínil. Bělehrad to doposud důrazně odmítá.
Thaçi v rozhovoru také popřel obvinění, že se zasazuje o "Velkou Albánii". "Nebude žádná Velká Albánie, stejně jako nebude ani žádné Velké Kosovo. Místo toho usilujeme o zapojení tohoto regionu do evropského prostoru," zdůraznil.
