Francouzská ústavní rada, která zastává v zemi funkci nejvyššího soudu, rozhodla, že sledovat internetové stránky islámských extremistů není trestný čin. Zrušila proto příslušný odstavec trestního zákoníku, který do něho zavedl parlament loni v červnu pod vlivem série teroristických útoků, které zemi zasáhly. Podle rady text porušoval základní svobody a navíc má již zákonodárství dostatek mocenských pák pro boj proti terorismu.
Rozhodnutí ihned pochválila například Liga za lidská práva. Podle jejího právního zástupce Françoise Sureaua se rada zhostila role posledního zachránce svobod a dala najevo, že nejlepší obranou proti extremismu je nadále existence svobodných a svědomitých občanů.
Za sledování stránek islámských teroristů hrozily podle příslušného odstavce až dva roky vězení a pokuta 30 tisíc eur (přes 800 tisíc Kč).
Ochránci lidských práv zpochybnili v normě především fakt, že by přistižený jedinec musel dokazovat, že stránky pročítal nechtěně, v dobré víře, že neobsahují škodlivý obsah, či z profesních důvodů. Komplikace by tak měli i novináři referující o činnosti extremistů nebo badatelé.
Od atentátů z listopadu 2015, při kterých v Paříži a na jejím předměstí Saint-Denis zemřelo 130 lidí, ve Francii platí výjimečný stav. Byl prodloužen už několikrát, mimo jiné v červenci po atentátu z Nice, při kterém zahynulo 86 lidí. Nyní platí do 15. července i kvůli snaze zajistit bezpečnost jarních prezidentských a parlamentních voleb.
Výjimečný stav dává policii širší pravomoci při domovních prohlídkách a při zatýkání podezřelých. Bývá ale často kritizován jako neúčinný i jako porušení občanských práv a ohrožení demokracie. Policii například umožňuje bez soudního povolení provádět ve dne i v noci razie či zabavovat i legálně pořízené zbraně. Úřady mohou nařizovat domácí vězení a zakazovat radikální organizace, mazat internetové stránky nebo rušit veřejná shromáždění.
