Kozácký hejtman Bohdan Chmelnický (ukrajinsky Chmelnyckyj), který zemřel 16. srpna 1657 ve věku 62 let, patří k nejvýraznějším postavám z historie Ukrajiny. Někdejší věrný služebník polského krále a šlechtické republiky prožil poslední dekádu života bojem za práva kozáků, jež začali noví vládci polsko-litevské unie porušovat. Velké povstání vedené Chmelnickým nakonec vedlo ke vzniku kozáckého státu, který je vnímán jako předchůdce Ukrajiny.
Pod náporem polských vojsk se nakonec Chmelnický obrátil o pomoc k ruskému carovi Alexeji, který v tom viděl příležitost k rozšíření říše. Krátkou existenci kozáckého státu pak ukončila začátkem roku 1654 Perejaslavská dohoda, podle které se území Ukrajiny rozdělilo mezi cara a polsko-litevský stát. Hranicí se stala řeka Dněpr. Chmelnický, mimo jiné smutně proslulý masakry desítek tisíc židů, sice s tímto řešením nesouhlasil, přípravy dalšího povstání ale ukončila jeho smrt.
