Neslavný konec po téměř čtyřiceti letech na trůně. Španělský král Juan Carlos I. odstoupí ve prospěch svého syna, korunního prince Felipeho. Sdělil to dnes šéf vlády Mariano Rajoy. Monarcha opuští trůn po řadě skandálů, které poškodily image panovnického domu v Madridu.
"Jeho výsost král Juan Carlos mi právě sdělil, že předá trůn. Jsem přesvědčen, že pro změnu je to ten nejlepší okamžik," sdělil Rajoy. Panovníka k tomuto kroku prý vedou zdravotní důvody.
V poslední době je navíc španělská královská rodina sledována z jiného úhlu. Každý čtvrtý Španěl nemá práci, země je v hluboké krizi a předloni musela požádat unii o pomoc pro svůj bankovní sektor. V takové situaci není divu, že Juan Carlos vyvolal vlnu pobouření, když si předloni na jaře vyjel do Botswany lovit slony.
Tato kratochvíle, při níž si král v koupelně zlomil nohu v krčku a jež podle listu El País vyšla na 44 tisíc eur (asi 1,2 milionu korun), stála monarchu i čestné předsednictví španělské pobočky Světového fondu na ochranu přírody, které zastával od roku 1968.
Africký výlet, za nějž se nakonec král veřejně omluvil, byl i posledním hřebíčkem do rakve džentlmenské dohody španělského tisku s královským palácem o nepropírání osobního života monarchy. A tak se v novinách předloni objevily i spekulace, že král má již několik let milenku - německou princeznu Corinnu zu Sayn-Wittgensteinovou (47), jež ho doprovázela i na lovu v Botswaně.
Již přes dva roky se táhne aféra králova zetě Iňakiho Urdangarína, v níž jde o zpronevěru veřejných peněz přes nadaci Instituto Nóos, kterou Urdangarín vedl v letech 2004 až 2006. Králův zeť čelí obvinění, že využíval vlivných známostí k získávání veřejných zakázek na Mallorce. U soudu byla v této kauze kvůli podezření z daňových úniků a praní špinavých peněz vyslýchána i králova dcera Cristina.
Pod tlakem této aféry a vzhledem k ekonomické krizi Španělska také král v prosinci 2011 poprvé v historii podrobně ukázal, jak využívá 8,2 miliónu eur, jež jeho úřadu náleží ze státního rozpočtu. Králův roční "plat" činí necelých 293 tisíc eur a korunní princ Felipe dostává zhruba polovinu. Podle úsporného rozpočtu na loňský rok ale královský palác od státu dostal o něco méně - 7,93 milionu eur.
"V popředí musí být nová generace," řekl král, podle kterého je jeho syn dostatečně "zralý a připravený", aby zemi vedl do další nadějnější éry.
Podle prvních reakcí Španěly jeho krok překvapil, i když se dal očekávat. Král totiž až dosud množící se spekulace o svém odstoupení rezolutně odmítal.
Odstupující panovník má poměrně blízko k České republice. Již v roce 1987 navštívil tehdejší Československo. Na státní návštěvu samostatné České republiky přijel s chotí královnou Sofií v červenci 1995.
Prezident Václav Havel, na jehož pozvání se třídenní návštěva uskutečnila, tehdy označil španělský královský pár za hosty, kteří patří k těm nejmilejším. Španělský král byl během návštěvy vyznamenán Řádem Bílého lva.
Stal se tak nositelem prvního exempláře nově ustaveného nejvyššího státního vyznamenání České republiky.
Juan Carlos na oplátku vyznamenal Václava Havla Řádem Isabely Kastilské. Král si tehdy do Španělska odvezl od Havla také živý dar - tříletou starokladrubskou klisnu jménem Seneca.
Průzkumy už několik měsíců ukazují, že si většina Španělů přeje, aby Juan Carlos odstoupil a trůn přenechal synovi.
Rajoy svolal na úterý zvláštní zasedání vlády. Aby mohl král abdikovat, musí být schválený příslušný zákon, sdělel premiér.
Něco ze života odcházejícího španělského panovníka |
Juan Carlos Alfonso Víctor María Bourbonský se narodil 5. ledna 1938 v Římě (ve Španělsku tehdy zuřila občanská válka). Pochází z větve španělských Bourbonů, kteří nastoupili na trůn roku 1700. Má dvě sestry, o tři roky mladší bratr Alfonso zemřel v roce 1956 při nešťastné manipulaci s pistolí, podle některých zdrojů ji držel v ruce Juan Carlos. Vzdělání získal Juan Carlos nejdříve na soukromých, hlavně církevních školách. V letech 1955 až 1959 studoval na vojenských akademiích a v letech 1960 a 1961 absolvoval mezinárodní právo, ekonomii a veřejné finance na Univerzitě Complutense v Madridu. Poté se jako stážista seznamoval na různých ministerstvech s chodem státní správy. V červenci 1969 byl oficiálně prohlášen následníkem trůnu a králem se stal v den smrti Franciska Franka 22. listopadu 1975. Velký respekt si získal v roce 1981, kdy rozhodně vystoupil proti pučistům. |