Finský ministr zahraničního obchodu a evropského rozvoje Alexander Stubb se před časem nechal slyšet, že nemůže brát na lehkou váhu šok, jaký řecká dluhová krize vyvolala u jeho voličů, kteří věří ve fair play a dodržování pravidel. Současná krize v eurozóně oživuje dlouho zažité stereotypy, napsal server EUobserver.
"Evropská unie málokdy vyvolává u Finů vášnivé reakce, ale tentokrát je to jiné. Pro nás tady nejde o peníze, ale o principy," řekl Stubb. Finové tak zatratili Řeky za to, že falšovali své účetnictví, aby mohli přijmout jednotnou evropskou měnu. Tento čin nakonec vedl k současné krizi eurozóny.
Stubb takto mluvil před časem ke studentům v Bruggách. Šlo o jeho osobní výklad finského pohledu na svět. V extrémním případě by se tak dalo říct, že obyvatelé severní Evropy jsou vykreslováni jako pilní lidé dodržující pravidla a Jihoevropané jako rozhazovační lenoši, kteří předpisy porušují.
Nicméně podle statistik Řekové ve skutečnosti pracují déle než Seveřané, otázkou zůstává, nakolik jsou produktivní a schopní konkurovat jiným. Mýtus je však těžké zbořit. V současné debatě tak do jednoho pytle padají prostí Řekové a zkorumpovaní politici a úředníci, kteří svou zemi přivedli do dluhové pasti.
Jak se krize v eurozóně protahuje, jsou dopady tohoto "známkování" stále tvrdší. "Latentní stereotypy a předsudky vždycky existovaly, nejen severu vůči jihu, ale také jihu vůči severu," říká švédská europoslankyně Anna Maria Corazzaová Bildtová. Tisk v Řecku otevírá staré rány a ukazuje Němce jako nacisty.
Jako rozená Italka Corazzaová Bildtová dokáže pochopit obě strany debaty. Souhlasí s tím, že přísné ekonomické reformy jsou nutné, ale je pro ně třeba přesvědčit lidi. "Pokud vám budu říkat: neplatíte daně, válíte se na sluníčku, zatímco já pracuju, a pokud něco uděláme, peníze stejně promarníte. Vůbec nemá smysl se vás pokoušet zachraňovat, protože jste beznadějní. Když tři roky budete slýchat jen tohle - jak vám bude? Já bych si připadala jako nýmand."
Stereotypy o Jihoevropanech a Seveřanech pronikly i do politického rozhodování. Loňská debata o tom, kdo nahradí Jeana-Clauda Tricheta v čele Evropské centrální banky, se nezaměřovala jen na národnost kandidáta, ale i na údajné vlastnosti příslušníků jednotlivých národů.
Němečtí komentátoři se zamýšleli nad tím, zda banku může skutečně vést Ital, čímž nenápadně naznačovali, že Italům nelze svěřit peníze tvrdě vydělané severem Evropy. Ital Mario Draghi se nakonec postu ujal. Bod zvratu nastal tehdy, když o něm německý bulvární list Bild napsal, že je to "spíš Němec, ne-li dokonce Prus". Podobných pochval se dočkal i Mario Monti - šéf italské úřednické vlády.
Podle švédského europoslance Gunnara Hökmarka je takové "značkování" problematické. "Riskujeme, že v Evropě vznikne nová trhlina," upozorňuje.
Severský model
Ekonomiky Dánska, Švédska a Finska byly skutečně v 90. letech na odpis. Nicméně všechny země pak přijaly tvrdá opatření, aby se z krize dostaly. V současnosti vedou ve statistikách sledujících transparentnost a potírání korupce. Jejich ekonomický model je často považován za příklad hodný následování.
Z trojice evropských zemí se debata o smyslu zachraňování Řecka vedla nejvášnivěji ve Finsku, které je na rozdíl od Dánska a Švédska členem eurozóny. Jeho ministr Stubb v Bruggách také řekl: "S kulturními rozdíly mezi Jihem a Severem by se to nemělo přehánět, národní stereotypy lze najít všude a myslím si, že jsou celkem legrační, když se neberete příliš vážně." Ale zároveň dodal, "že voliči v severských zemích mají pocit, že pokud nějaká pravidla existují, měla by se dodržovat. Společnosti v těchto zemích si na pravidlech zakládají a pro mnoho lidí není nic důležitějšího."
Ohnivou debatu v září rozproudil i český prezident Václav Klaus. "Každá země by mohla sama volit, zda bude žít na půl plynu, čtvrt plynu, nebo na plný plyn svých možností. Sama by mohla říct: my budeme víc hodin sedět ve stínu pod cypřiši a popíjet si ouzo, anebo víc pracovat," pronesl v rozhovoru pro deník Právo. "Jestliže se Řecko rozhodne, že bude více hodin věnovat ouzu nebo cypřišům, tak je to naprosto v pořádku. Nicméně nemůže vstoupit do měnové unie s Německem." Nejen řečtí představitelé rázně reagovali a cítili se uraženi.
Rakušané už chápou...
Ekonom Janis Emmanouilidis z nezávislého think-tanku European Policy Centre si myslí, že dívat se na krizi pohledem Sever-Jih je chybné. Podle tohoto řeckého Němce jde spíš o to, kdo se cítí vůči krizi imunní a kdo ne. Výraz "severní" se v kontextu problémů eurozóny používá nejen pro geografickou polohu, ale také pro to, že se na danou zemi dobře dívají trhy. To je společné Německu, Finsku, Nizozemsku i Lucembursku.
"Vezměte si příklad Rakouska, dalo by se asi říct, že je součástí Severu," říká Emmanouilidis. "Ale když přišli o nejvyšší rating, najednou měli víc pochopení pro situaci v Řecku," dodal.
"Dodržují všichni na Severu pravidla? Ne. Porušují je všichni na Jihu? Ne. Aby se o tomhle vědělo, to je úkolem vedení," říká Carazzová Bildtová. Ale to se špičkám EU nápadně nedaří. Mario Monti, Ital, který má prý povahu Germána, k tomu v Evropském parlamentu řekl své: "V Evropské unii nejsou žádní svatoušci a padouši. My všichni musíme cítit odpovědnost za to, co se udělalo v minulosti, a především za to, co uděláme v budoucnosti."
