Americký prezident Donald Trump ve středečním rozhovoru pro The Telegraph prohlásil, že silně zvažuje odchod USA z NATO, které označil za nefunkční papírového tygra. Výsledek? Místo paniky se evropští lídři semkli jako nikdy předtím. Na tajné večeři v Helsinkách se deset z nich shodlo, že Trumpovy výhrůžky alianci sice paralyzují, ale Evropu paradoxně sjednocují. Brusel se chystá na budoucnost bez Washingtonu.
Trump sjednotil Evropu – proti sobě
Hněv amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči spojencům ze Severoatlantické aliance, kteří se odmítli zapojit do války proti Íránu, zatím přinesl jediný výsledek: sjednotil je proti němu, napsal bruselský server Politico. Trump ve středu v rozhovoru s britským deníkem The Telegraph prohlásil, že silně zvažuje odchod Spojených států z NATO. Šéf Bílého domu transatlantickou alianci označil za nefunkční, stejně ji podle něj vnímá i ruský prezident Vladimir Putin.
V soukromí, při neformálních večeřích, na okraj jednání v Bruselu i jinde evropští lídři i úředníci diskutují o tom, jak naložit s hrozbami amerického prezidenta, že opustí NATO, a co by dělali, kdyby to skutečně udělal. Mnozí se domnívají, že Trumpovy stále ostřejší útoky na Británii, Španělsko, Francii a další potvrzují zásadní narušení transatlantické aliance. A i když si zatím nejsou jistí, jaká by měla být jejich konečná odpověď, některé země se již nyní snaží rozšířit své obranné a bezpečnostní struktury, aby dokázaly fungovat i mimo rámec ochromené Severoatlantické aliance, napsal bruselský server ve své analýze.
„NATO se už rozpadá,“ varují diplomaté
"NATO je paralyzované, nedokážou se ani sejít," citovalo Politico jednoho z evropských diplomatů, který si nepřál zveřejnit své jméno. "Je celkem jasné, že NATO se už rozpadá," uvedl jiný unijní zdroj s tím, že právě proto musí Evropa naléhavě posílit svou obranu. "Nemůžeme čekat na to, až bude úplně mrtvé," dodal. Toto přímočaré hodnocení, vycházející z rozhovorů s 24 ministry, úředníky a diplomaty, podle bruselského serveru živě vykresluje proměnu poválečného světového řádu, k níž Trump výrazně přispěl.
V posledních dnech uvrhla Trumpova administrativa vojenskou alianci do možná nejhlubší krize v její 77leté historii. Americký prezident a jeho tým slíbili, že po skončení války s Íránem přehodnotí členství USA v NATO, jako odvetu za to, že se evropští spojenci nezapojili do konfliktu proti Íránu. Trump navíc ještě ochotně přilévá olej do ohně, když označil NATO za papírového tygra.
Zavřené základny, uzavřený vzdušný prostor
Hlavní výtkou Spojených států je odmítnutí evropských mocností, jako jsou Španělsko, Británie a Francie, umožnit americkým silám využívat jejich vojenské základny nebo vzdušný prostor pro operace proti Íránu. Trumpův hněv za poslední měsíc postupně sílil v proudu stále rozhořčenějších příspěvků na jeho sociální síti Truth Social.
Pro Evropany je otázkou, jako vždy, jak se chránit před nejhorším - a zachránit to, na čem záleží nejvíc.
Minulý týden se v Helsinkách sešlo deset evropských lídrů na soukromé večeři bez svých úředníků a asistentů v komorním prostředí Mannerheimova muzea, domova finského vůdce z druhé světové války Gustafa Mannerheima. Uprostřed interiérů ze 40. let 20. století, vyzdobených loveckými trofejemi bývalého prezidenta, vedli lídři zemí včetně Británie, Švédska, Finska a Norska otevřenou diskusi o zoufalém stavu transatlantické aliance. Všichni se shodli na tom, že Trumpovy invektivy na sociálních sítích jsou špatné a stále se zhoršují. Usoudili však, že nemohou souhlasit s požadavky amerického prezidenta, aby se zapojili do bojů proti Íránu.
„Perský záliv nemá s NATO nic společného“
"Všichni chceme, aby válka skončila, ale nejsme na stejné vlně jako Spojené státy," citovalo Politico jednoho z úředníků obeznámených s jednáními. "Trump chce, aby NATO pomohlo, ale lídři zůstávají zdrženliví, protože většina Evropanů nebyla předem informována a Perský záliv nemá s NATO nic společného," dodal.
Pro Evropu má naopak krize sjednocující účinek. "Těchto deset zemí si vždycky bylo velmi blízkých, ale řekl bych, že teď jsou si ještě blíž," uvedl evropský představitel. Ale nejde jen o tyto země, ve skutečnosti je na mezinárodní reakci na válku v Íránu podle Politico pozoruhodné, jak jednotní byli všichni evropští lídři ve svém odmítnutí vyslat vojenské prostředky, které by se připojily k americkému a izraelskému bombardování. Trump zničil transatlantické vztahy a sjednotil Evropu v opozici vůči této válce, okomentoval to jeden z unijních diplomatů. Další vysoce postavený evropský vládní úředník uvedl, že Američané se nyní musí vypořádat se svou vlastní chybou, když zaútočili na Írán.
Tentokrát ani Británie, ani Polsko
Během invaze do Iráku v roce 2003 patřila Británie a Polsko mezi země, které vyslaly vojáky bojovat po boku Američanů. Tentokrát dali britský a polský premiér jasně najevo, že se jí nebudou účastnit. Španělsko v pondělí uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americké letouny poté, co americkým silám odmítlo povolit použít španělské základny na začátku války, zatímco Francie zakázala americkým letadlům používat její vzdušný prostor, pokud přepravují vojenský náklad do Perského zálivu.
"Spojené státy se rozhodly před zahájením své kampaně proti Íránu nekonzultovat evropské spojence. Není proto překvapivé, že někteří evropští spojenci nyní odmítají poskytnout své letecké základny - nebo v případě Francie svůj vzdušný prostor," uvedl Fabrice Pothier, generální ředitel společnosti Rasmussen Global, který dříve pracoval na vysoké pozici v NATO. "Trump nyní čelí důsledkům svého unilateralismu a toho, že Evropu považoval za samozřejmost. Klíčové je nyní pro evropské spojence zůstat jednotní při zvládání důsledků Trumpova hněvu," dodal.
