Evropský komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos opět vyzval členské země k tomu, aby splnily své závazky týkající se přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka podle kvót. Na tiskové konferenci po jednání ministrů vnitra v Bruselu upozornil, že nedávné rozhodnutí evropského soudu, který zamítl stížnosti Slovenska a Maďarska na způsob rozhodnutí o kvótách, je konečné a pro členské země závazné.
"Předpokládám, že nyní všechny země budou dodržovat pravidla a ukážou svou solidaritu," řekl Avramopulos. Slovensko a Maďarsko na rozsudek reagovaly slovy, že rozhodnutí respektují. Kvůli neochotě plnit v září 2015 dohodnutý program vede komise řízení pro porušení unijní legislativy proti Maďarsku, Polsku a Česku. Zatím však nepřistoupila k další fázi, tedy k předání věci unijnímu soudu. Ten může rozhodnout o vysoké pokutě.
Budapešť dál žádné migranty přijímat nehodlá a chce bojovat politicky, také podle Bratislavy rozhodnutí nezměnilo nic. Slovensko uznává svůj dobrovolný závazek převzít 100 lidí, přísná bezpečnostní a azylová politika však většímu přijímání brání. Přesunuto tak zatím bylo jedenáct dětí a pět matek, připomněl slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák. "My ctíme své závazky, ale bezpečnost je na prvním místě," řekl.
"Nebuďme tvrdohlaví a netrvejme na něčem jen kvůli politickému názoru. Politický kompromis je o tom, že opustíme věci, které nefungují, a soustředíme se na to, co funguje... Myslím, že nejdůležitější je dohoda o reformě azylového systému. To je ještě před námi," doplnil slovenský ministr.
O reformě takzvaného dublinského systému členské země už měsíce neúspěšně jednají, sporný je především návrh trvalého mechanismu přerozdělování žadatelů o azyl v případě jejich krizově vysokých počtů v jedné z členských zemí.
Počty migrantů se snižují
Komisař pro vnitro Avramopulos na tiskové konferenci uvedl, že unijní exekutiva v blízké době přijde s novými konkrétními návrhy. Poznamenal, že je třeba přestat ohledně migrace "operovat v krizovém módu". Také on, stejně jako šéf komise Jean-Claude Juncker ve středu v europarlamentu, připomněl, že počty příchozích do Evropy se v posledních měsících výrazně snížily.
Unie se nyní soustředí především na situaci v centrálním Středomoří, kde podporuje práci libyjské pobřežní stráže a snaží se finančními injekcemi zlepšit kritické podmínky v táborech přímo v Libyi.
Posílit a zrychlit chce EU také návraty těch, kdo v EU nemají nárok na azyl. Diplomaté přitom upozorňují, že problém někdy není na straně unijních agentur a technického zabezpečení návratů, ale že zdlouhavé azylové procedury evropských zemí působí, že někdy není koho vracet.
Podle Avramopulose by proto státy měly "pružně" využívat ustanovení návratové směrnice a aktivně na navracení tlačit.
Unie také tlačí na země původu migrantů s cílem zajistit jejich větší spolupráci při zpětném přebírání jejich vlastních občanů. "Musíme vůči nim postupovat koordinovaně a společně. A nepoužívat jen negativní pobídky, jako je přísnější vízová politika, ale také pracovat na prevenci," podotkl Avramopulos.
