Labour Party chce zastínit královský sňatek, Portugalsko řeší dluhovou krizi prodejem fotbalisty Ronalda španělské reprezentaci. Rusové zase byli svědky debaty prezidenta Medveděva s premiérem Putinem v klání o prezidentské křeslo. Vypečené aprílové vtípky občas ale doplňovaly i stěží uvěřitelné skutečné zprávy.
Britský Telegraph si ze čtenářů vystřelil údajným pokynem vedení Labour Party uspořádat pouliční party na počest předsedy Eda Milibanda, který si v květnu (skutečně) bere svou letitou partnerku Justine Thorntonovou. "Jak teď budete všichni vědět, Británie bude slavit událost ještě důležitější než královskou svatbu v Londýně 29. dubna," psala prý e-mailem labouristickým zastupitelům údajná blízká spolupracovnice. Desetibodový plán je nabádá napéct koláče, vychladit alkohol a vypravit se slavit do ulic. Stranické dluhy také pomohou zmírnit upomínkové nádobí či mýdla.
Statisíce diváků zase sledovaly duel ruských vládců, premiéra Vladimira Putina a prezidenta Dmitrije Medveděva, v debatě před prezidentskými volbami. Putin v sestřihu trvá na tom, že jsou sehraným tandemem, Medveděv kontruje, že to jsou kecy.
The Independent zase přinesl šokující způsob, jakým se Lisabon snaží řešit dluhovou krizi - přestup fotbalové hvězdy Cristiana Ronalda z portugalské reprezentace do barev španělských mistrů světa. Nejdražší fotbalista planety prý s přestupem za 160 milionů eur souhlasí a "bude se chovat jako vlastenec".
K aprílovým senzacím také patřily plány britské vlády zprivatizovat ovzduší (Mirror), zákaz dětí v letounech Ryanairu (The Australian), chodítka-skateboardy pro seniory (Daily Express). Několik německých rádií se vůči řidičům spiklo s centrem pro evidenci trestných bodů (tzv. Flensburg) a vyhlásily loterii o šedesát tisíc bodů k dobru.
Tradiční šprýmař Google v reakci na revoluční ovládání herní konzole Xbox představuje službu Gmail Motion, kterou se počítač ovládá bez myši i klávesnice, pouhými pohyby těla snímanými webkamerou.
Naopak spíš pravdivá je zpráva, že policie v anglickém Plymouthu zadržela třináctiletého chlapce, jenž po spolužákovi na dvoře hodil bonbon marshmallow. Vydalo ji několik britských webů, kde vyvolala četné reakce pochybujících čtenářů. Skotský Daily Record zase psal o ženě, která v rozkrojené bramboře objevila Alláha, totiž jeho jméno arabským písmem. Zpráva by se zdála být aprílovou parodií na všeliké objevy Ježíšů a Marií na čemkoli od toastů přes ručníky po internetový glóbus Google Earth, jenže vyšla už den předtím.
Málokdo také na severovýchodě USA věřil varování meteorologů před sněhovou bouří, která však skutečně přišla. Místy napadlo přes 25 centimetrů, deset tisíc domácností v Maine bylo bez elektřiny.
Historické frky
V historii obecenstvo skočilo na lep ještě podivnějším zprávám. BBC takto objevila létající tučňáky, na zprávu o stromu špagetovníku ve Švýcarsku reagovaly stovky posluchačů s žádostí o návod k pěstování. Německý rozhlasový moderátor zneužil skutečnosti, že právě na 1. dubna roku 1997 začínal letní čas, a hlásil, že tentokrát to je posun rovnou o dvě hodiny. Tisíce lidí skutečně vstávaly ještě o další hodinu dříve. Australský milionář Dick Smith zase roku 1983 do Sydney přitáhl údajný ledovec - ve skutečnosti jen namaskoval loď plastovým obalem a hasicím přístrojem.
Roku 1976 britský astronom Sir Patrick Moore na rádiu BBC hovořil o vzácném postavení planet, které prý vyústí v gravitační anomálii. Lidé si v 9.47 mohli zkusit vyskočit do vzduchu a cítit tah vzhůru, což pak desítky telefonujících posluchačů potvrzovaly. Nizozemská televize v roce 1969 dovedla zahýbat i obchody. Informovala o detektoru, jímž bude vláda hledat neplatiče koncesionářských poplatků. Údajný vládní expert nepředpokládal, že by s tím lidé mohli něco dělat, stěží by se jim totiž prý chtělo balit své antény do alobalu. Právě ten do několika hodin lidé vykoupili.
Tisíce reakcí také dostala britská televizní stanice Channel 3, když informovala o zavádění třetího kohoutku k umyvadlům - s dietní vodou. Ruská agentura ITAR-TASS před pár lety psala o kosmonautovi na Mezinárodní vesmírné stanici, kterého pokousal pokusný krokodýl.
Ve velkém to rozjel deník Guardian, který roku 1977 vyšel se sedmistránkovou přílohou o neexistujícím státě San Serife v Indickém oceánu. Název souostroví, stejně jako hlavní město Bodoni či prezident generál Pica i další propracovaná faktografie byla z většiny tiskařskou terminologií. Basu s Guardianem drželi i inzerenti jako Kodak a Guinness, čímž dodali příloze zdání důvěryhodnosti.
