Kandidátka francouzských nacionalistů Marine Le Penová, která postupuje z prvního kola prezidentských voleb do závěrečného duelu z druhého místa za centristou Emmanuelem Macronem, chystá příští dva týdny mohutnou ofenzivu. Jak napsal deník Le Parisien, šéfka Národní fronty doufá, že přiláká i hlasy voličů tradiční pravice a podle jejích spolupracovníků se ji chystají podpořit i někteří republikánští poslanci, jejichž kandidát François Fillon skončil třetí. Le Penovou by tak podle komentátorů mohlo podpořit 20 až 30 procent voličů Republikánů.
Dále by nacionalistické političce mělo pomoci to, že levicový radikál Jean-Luc Mélenchon, který skončil jako čtvrtý, odmítl kohokoli doporučit pro hlasování ve druhém kole. Podporovatelé Mélenchona, který obdržel téměř 20 procent hlasů jako Fillon, představují mnohamilionovou sílu a zároveň velkou neznámou, jak se zachová. Deziluze z porážky levice může tyto voliče odradit od další účasti, ale na druhou stranu je může lákat mnohé z protievropské Mélenchonovy rétoriky u Le Penové.
Le Penová podle Le Parisien svým blízkým spolupracovníkům řekla, že je ochotna přijít s kompromisními postoji, aby získala ve druhém kole širší podporu. Ví, že mezi prvním a druhým kolem voleb bude čelit tlaku ze všech stran. Nedá se však očekávat, že by odpor proti ní byl tak masivní, jako když před 15 lety do druhého kola postoupil její otec Jean-Marie Le Pen, proti němuž pak vyšlo protestovat do ulic přes milion lidí.
Přesto je pravděpodobné, že z finále odejde poražena, soudí Le Parisien. Podle posledních průzkumů dávají Macronovi agentury naději na vítězství v rozhodujícím duelu s nejméně 60 procenty hlasů.
Levicový deník Libération se zaobírá nově vzniklou situací, kdy byly poraženy tradiční velké strany. První kolo prezidentských voleb podle něj zasadilo bolestný a možná fatální úder páté francouzské republice. "Cílem systému, který nastolil generál Charles de Gaulle, bylo posílit prezidentské pravomoci a zajistit stabilní parlamentní většinu. Od té doby se u moci střídaly levice a pravice, Francie zažila i období, kdy u moci byli prezident a vláda z odlišných táborů.
"Tento systém se ale zdá být překonán," poznamenává Libériation. Podle něj voliči ukázali chuť po změně, a proto vybrali do druhého kola kandidáty, kteří stojí mimo zavedený systém dvou politických táborů.
Valls: Francouzská levice je v demoliční fázi
Francouzská Socialistická strana (PS) je v rozpadu. V reakci na výsledek voleb to řekl bývalý francouzský premiér Manuel Valls, který prohrál v primárních volbách souboj o kandidaturu. Porazil ho Benoit Hamon, který však v neděli získal jen 6,35 procenta hlasů, což je pro socialisty nejhorší výsledek v prezidentských volbách za desítky let.
"To je konec jednoho příběhu. Od referenda o Maastrichtu v roce 1992 (od referenda o Smlouvě o EU) jsme se nepoučili o tom, jak má vypadat levice. Mohou patřit k téže politické rodině lidé, kteří nesdílí stejné názory o Evropě, ekonomice, podnicích? Nemyslím. Jsme v demoliční fázi a já bych si přál, abychom brzy přešli do fáze výstavby," řekl Valls.
Znovu vysvětlil, proč v prvním kole nevolil vítěze primárních voleb PS, ale centristu Emmanuela Macrona, který z prvního místa postoupil do květnového druhého kola prezidentských voleb. "Všichni neseme za ten (Hamonův) výsledek odpovědnost. Mým hlavním hlediskem byl zájem Francie. Možná jsem neměl sdělovat svůj názor. Ale lze si představit, že zodpovědný politik nevyjádří svůj názor? Na rozdíl od jistých členů vlády, já jsem svou odpovědnost splnil," prohlásil Valls.
Vyjádřil se také kriticky k Hamonově kampani. "Jestliže vedete kampaň krajní levice, sklidíte, co jste zaseli. Kandidát PS se musí držet centrální pozice," prohlásil expremiér.
