Jediným způsobem, jak v souvislosti s nynější migrační vlnou zabránit blížící se rozsáhlé humanitární krizi v Řecku a dalších zemích na Balkáně je rychlá evropská dohoda na vzniku bezpečné cesty uprchlíků do EU. V Bruselu to v úterý uvedli zástupci nevládní organizace Lékaři bez hranic, podle kterých je reakce Evropské unie a jejích členských zemí na nynější vývoj naprosto neadekvátní.
Opatření a návrhy Evropské komise, o nichž v pondělí neúspěšně jednali ministři vnitra unijní osmadvacítky, jsou zcela mimo kontakt s realitou, poznamenala Aurelie Ponthieuová, která má v organizaci na starosti uprchlické programy.
"Politici by měli přestat mluvit jen sami se sebou," podotkla s tím, že se blíží zima a ochrana státní hranice nemůže mít přednost před poskytnutím základní humanitární pomoci. A každý ze 120 tisíc lidí, na jejichž přerozdělení se unie nemůže dohodnout, je podle ní konkrétní člověk s vlastním, často pohnutým osudem.
Viditelně znechuceni byli zástupci organizace z nezájmu europoslanců, kterým dnes chtěli představit nejen svou práci, ale právě především konkrétní příběhy lidí, kteří nyní prochází Balkánem či byli zachráněni z lodí ve Středozemním moři.
Jeden z mála výsledků pondělní ministerské schůzky, totiž potvrzení červnové dohody na přerozdělení celkem 40 tisíc žadatelů o azyl z Řecka a Itálie mezi ostatní země EU za dva roky, Ponthieuová rovnou označila za směšný. Po balkánské trase nyní podle ní každý měsíc proudí podobně vysoké počty osob. V Řecku prý navíc zkolaboval přijímací a registrační systém příchozích a o takzvaných "evropských hotspotech", čili registračních centrech EU, se stále jen mluví.
Řecké úřady situaci na ostrovech Lesbos a Kos nezvládají, varují Lékaři bez hranic. Není to podle nich problém nedostatku financí, ale především nefungující státní správy. "Naším cílem nikdy nebylo provozovat uprchlický tábor, jsme zdravotnická organizace. Ale udělat jsme to museli," podotkla Ponthieuová. Týdny však trvaly diskuse s úřady třeba jen o tom, kde přesně je možné postavit stany a kde rozmístit provizorní toalety.
"V Řecku se ten systém zhroutil. Ti lidé nemají jiné řešení, než pokračovat v cestě. Proto by měli mít šanci nedělat to za cenu vlastního zdraví," podotkla Ponthieuová.
Humanitární situace na Balkáně se podle ní zlepšuje ve chvíli, kdy přes země jako je Řecko, Makedonie a Srbsko uprchlíci jen procházejí. Jakmile jedna či více zemí na trase hranice uzavře - většinou zcela bez koordinace se svým sousedem "proti proudu" - začínají se v balkánských zemích opět hromadit lidé v naprosto nedostačujících podmínkách.
Například v Maďarsku zase migrantům nikdo není schopen ani vysvětlit, co by měli, či neměli dělat a o co kde na úřadech žádat, státní správě naprosto scházejí tlumočníci, upozorňuje Ponthieuová. A také tam podle nevládní organizace hlavní tíži základní pomoci uprchlíkům pomáhají řešit nevládní organizace a dobrovolníci místo chybějících krizových složek státu.
"Pracovali jsme řadu let v Jordánsku, Libanonu či Turecku. Situace v Maďarsku je hluboko pod standardy, které bychom čekali od evropské země," poznamenala Ponthieuová.
