Mezi vrcholnými představiteli zemí Evropské unie se rýsuje shoda na principu budoucího fondu obnovy ekonomik, v některých bodech však přetrvávají spory. Po páteční videokonferenci šéfů států a vlád to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Dodal, že chce s prezidenty a premiéry ihned zahájit separátní jednání a v půli července je do Bruselu pozvat na osobní schůzku.
"Jsem odhodlán okamžitě zahájit skutečná vyjednávání s členskými zeměmi a naším záměrem je uspořádat okolo poloviny července v Bruselu osobní vrcholné jednání," řekl novinářům Michel. Jednání podle něho ukázalo vůli vedoucích představitelů dohodnout se na záchranném plánu, avšak také některé rozdíly v pohledech na jeho základní parametry.
Evropská komise chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Podle její šéfky Ursuly von der Leyenové v pátek proti tomu, aby si EK tyto peníze bezprecedentně vypůjčila, nevystoupil žádný z vrcholných politiků bloku. Rozdílné názory naproti tomu dali najevo na celkový objem fondu, poměr mezi přímými granty a půjčkami nebo na nové příjmy rozpočtu, jimiž chce Brusel financovat splácení dluhu.
Komise plánuje rozdělit celkem 500 miliard eur grantů a 250 miliard úvěrů tak, aby více než třetina peněz připadla Itálii a Španělsku, tedy zemím, které pandemie covidu-19 zasáhla nejvíce. Jejich představitelé stejně jako političtí vůdci Francie a Německa dnes návrh v zásadě podpořili a hovořili o nutnosti rychlé dohody.
Naproti tomu skupina takzvaných šetrných států představovaná Rakouskem, Nizozemskem či skandinávskými zeměmi však trvá na výrazně větším zastoupení úvěrů, což dnes na videokonferenci rovněž zaznělo.
