Lídři sedmi nejvyspělejších ekonomik světa ze skupiny G7 se sjedou v červnu do Bruselu. Zrušili tak na stejný měsíc plánované vrcholné setkání s Ruskem v Soči ve formátu známém jako G8. Uvedly to agentury poté, co prezidenti a premiéři G7 jednali za zavřenými dveřmi na okraj summitu o jaderné bezpečnosti v nizozemském Haagu.
Pokud bude Rusko dál vyhrocovat situaci v ukrajinské krizi jsou země G7 připraveny ke koordinovaným sektorovým sankcím se zvyšujícím se výrazným dopadem na ruskou ekonomiku, stojí v závěrečné deklaraci ze schůzky.
Na svém twitterovém účtu informaci o konání summitu v Bruselu potvrdil také Herman Van Rompuy, který předsedá jednáním členských zemí Evropské unie.
Zrušení vrcholné schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Soči bylo prakticky jisté už před více než hodinovým pondělním jednáním G7 u kulatého stolu. Své rozhodnutí dali už dopředu najevo britský premiér David Cameron či německá kancléřka Angela Merkelová. Krok je reakcí zemí skupiny na ruské počínání při anexi strategického ukrajinského Krymu, kterou Západ neuznává.
Ze setkání byla vydána osmiodstavcová závěrečná deklarace. V ní země skupiny dávají jasně najevo, že ruský postup odsuzují, anexi poloostrova neuznávají a podporují ukrajinskou územní celistvost. Země skupiny už přijaly cílené sankce vůči ruským představitelům, kterým zmrazily účty a zakázaly vstup.
Skupina rs reprezentuje "určitý hodnotový systém", a proto se jejích jednání nyní Rusko nemůže účastnit. Skupina prý nemluvila o vyloučení Ruska, ale o změně místa konání summitu a jeho formátu. "Skupina vznikla na základě sdílených hodnot a sdílené odpovědnosti. Ruské akce z posledních týdnů s nimi nejsou v souladu," uvedli v závěrečném textu lídři vyspělých ekonomik.
Podle deklarace by měli také ministři zahraničí skupiny odřeknout účast na chystaném dubnovém jednání v Moskvě. Ministři odpovědní za energetickou problematiku mají zase začít diskutovat o možnostech posílení kolektivní energetické bezpečnosti.
"Rusko má jasnou volbu," míní G7 v dokumentu. Otevřené jsou prý cesty k diplomatickému řešení, Rusko ale musí uznat ukrajinskou územní celistvost a začít jednat s vládou v Kyjevě. Za krok správným směrem skupina označila ruskou podporu misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Ukrajinu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ještě před závěrem jednání lídrů G7 poznamenal, že pokud skupina s ruskou účastí už splnila svůj úkol a nebude se dál scházet, není to problém. "G8 je neformální klub, členské průkazky tam nikdo nerozdává. Nikdo odtamtud nemůže nikoho vyhodit," poznamenal v Haagu Lavrov.
V závěrečné deklaraci ze schůzky premiéři a prezidenti G7 také zdůraznili podporu Ukrajině, ocenili její snahy o hospodářské a další reformy a podpořili začátek práce na ústavních změnách.
Připomněli také, že při pomoci Ukrajině s překonáním jejích hospodářských potíží má centrální roli Mezinárodní měnový fond (MMF), se kterým by se úřady v Kyjevě měly co nejdříve dohodnout. Domluva s MMF je podmínkou například pro půjčky ze strany EU.
Lídři G7 zopakovali své odhodlání zajistit Ukrajině silné finanční zázemí, koordinovat technickou pomoc zemi a pomáhat také v dalších oblastech, jako je podpora obchodu či posilování energetické bezpečnosti.
