Za 21,3 milionu dolarů (asi 386 milionů Kč) byla v úterý vydražena v newyorské aukční síni Sotheby´s historická kopie středověkého anglického dokumentu Magna charta libertatum neboli Velké listiny práv a svobod.
Pravděpodobně nejvýznamnější dokument, který byl kdy nabídnut v aukci, získal telefonický dražitel za cenu u spodní hranice odborníky předem odhadovaných 20 až 30 milionů dolarů.
Jak vyšlo posléze najevo, byl nový majitel cenného 710 let starého dokumentu ve skutečnosti přítomen přímo v aukční síni. Je jím David Rubenstein, právník a zakladatel soukromé investiční společnosti Carlyle Group. Do aukční síně prý dorazil na poslední chvíli a málem dražbu zmeškal.
Rubenstein byl poradcem bývalého amerického prezidenta Jimmyho Cartera pro národní záležitosti. Jak řekl, nacházejí se jeho kanceláře pouhých 300 metrů od sídla Národních archivů, kde byl dokument v uplynulých 23 letech vystaven.
"Několikrát jsem ty archivy navštívil a pomyslel si, že tři dokumenty, které jsou nejdůležitější pro západní civilizaci, jsou Magna charta, Deklarace americké nezávislosti a americká ústava," řekl Rubenstein po aukci novinářům.
"Usoudil jsem, že je velmi důležité, aby Magna charta zůstala ve Spojených státech a obával jsem se, že by jediná kopie v naší zemi mohla zmizet do ciziny," dodal.
Rubenstein prý chce ponechat kopii Magny charty v Národním archivu. "Je to privilegium, být jejím vlastníkem. Nejsem však ničím více než dočasným kustodem této listiny, protože jde skutečně o dárek americkému lidu, aby měl možnost ji vidět," ujistil.
Vedoucí dražby, zástupce šéfa aukční síně Sotheby´s David Redden, označil vydraženou listinu za "prostě nejdůležitější dokument na světě". Listina nabídnutá k prodeji nadací amerického miliardáře Rosse Perota je jednou ze dvou kopií dokumentu, které se nacházejí mimo Británii. Druhou vlastní australská vláda. Perotova nadace chce údajně výtěžek z dražby použít na charitativní účely.
Magnu chartu vydal v červnu 1215 anglický král Jan Bezzemek na nátlak šlechty, která společně s měšťanstvem a církví získala na úkor panovníka větší svobodu a více práv. Dokument, který se stal základem anglického a amerického práva, existuje v 17 kopiích, jež vydávali Janovi následovníci. V roce 1297 byla Magna charta ustavena jako zákon parlamentem a podepsána králem Edwardem I. Z tohoto roku pochází také vydražená kopie.
Foto: Reuter
