Slovo do pranice
Londýn i Paříž volají po bezletové zóně v Libyi

Francie a Británie podporují vyhlášení bezletové zóny nad Libyí, pokud budou jednotky libyjského vůdce Kaddáfího dál útočit na libyjské občany. Německo je proti.

Nový francouzský ministr zahraničí Alain Juppé to oznámil po dnešním setkání se svým britským protějškem v Paříži. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle se naopak vyslovil proti jakékoli vojenské intervenci.

Šéf britské diplomacie William Hague k tomu podotkl, že obě země pracují na velkých a ambiciózních návrzích, které chtějí předložit za týden na summitu Evropské unie. Dodal, že Francie a Británie učiní, co je v jejich silách, aby zvýšily tlak na Kaddáfího.

Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová dnes oznámila, že na čtvrtek 10. března svolala mimořádnou schůzku ministrů zahraničí zemí EU k situaci v Libyi. Den poté, v pátek, se uskuteční ke stejné otázce unijní summit. Ve čtvrtek a v pátek budou příští týden v Bruselu jednat také ministři obrany Severoatlantické aliance.

Westerwelle dnes během návštěvy Bratislavy  prohlásil, že nynější situace v Libyi "není zralá" na to, aby se o bezletové zóně rozhodovalo. "Neúčastníme se a nepodílíme se na jednání o vojenské intervenci, protože si myslíme, že by to mohlo být velmi kontraproduktivní," zdůraznil německý ministr a uvedl, že s vyhlášením bezletové zóny nad Libyí by nejprve měla souhlasit OSN. "Před rozhodováním o opatřeních, jako je bezletová zóna, potřebujeme jasný mandát a diskusi v OSN," zdůraznil. Westerwelle soudí, že zřízení bezletové zóny by bylo komplikované kvůli velikosti Libye. Spíše je proto pro zmrazení všech finančních toků s Tripolisem, aby libyjský vůdce a jeho rodina "nedostávali další peníze na najímání vrahů".

Juppé v předchozích dnech rovněž vyslovil názor, že vyhlášení bezletové zóny je možné jen s posvěcením OSN. Britský premiér David Cameron se o její prosazení nejprve vehementně zasazoval, pak svůj zápal zas poněkud zmírnil.

Spojené státy oficiálně zatím upřednostňují humanitární akci. Jejich generalita poukazuje na to, že zavedení bezletové zóny vyžaduje zničení libyjských prostředků protivzdušné obrany a že k bombardování a následným hlídkovým letům nad tak rozsáhlým územím, jaké má Libye, je zapotřebí více letadel, než se vejde na jednu letadlovou loď.

Nejbližší takové plavidlo mají USA v Rudém moři. Přispět by ovšem mohli evropští spojenci z NATO s využitím ostrovních základen ve Středozemním moři. Proti vojenské operaci NATO vůči Libyi se ovšem zatím staví hlavně Turecko.

Libyjská opozice začala po zřízení bezletové zóny volat poté, co se zintenzivnily boje s Kaddáfího silami zejména o strategické přístavy a ropné terminály. Humanitární operace by předpokládala dodávku potravin a materiálu opozici. Rozjely se zároveň evakuační operace s nasazením vojenských prostředků, zejména námořních a leteckých, mimo jiné ze strany Británie, Francie, Španělska a Německa. Berlín dnes oznámil, že pošle tři válečné lodě, které evakuují 4000 uprchlíků, většinou Egypťanů.