Živoucí nacismus
Lotyšský premiér nechce oslavy veteránů SS. Ti mašírují

Lotyšský premiér Valdis Dombrovskis nechce, aby se v Rize konaly tradiční každoroční vzpomínkové slavnosti veteránů lotyšského národního hnutí, kteří bojovali proti okupační Rudé armádě v nacistických jednotkách SS. Lotyši činnost těchto legií vnímají rozporuplně, protože tito vojáci bojovali proti Sovětskému svazu na straně nacistů.

Dombrovskis v dnešním vydání listu Latvijas Avíze prohlásil, že k uctění padlých lotyšských vojáků je již vyhrazen 11. listopad, proto prý není nutné udržovat 16. březen jako další vzpomínkový den. Březnový termín využívají lotyšští veteráni Waffen-SS ke svým pochodům.

Podle premiéra je navíc 16. březen jako "den legií" stejně málo vhodný ke sjednocení společnosti jako sovětský Den vítězství. Ten nadále Rusové 9. května slaví jako státní svátek, kterým si připomínají konec druhé světové války a porážku Hitlerova Německa.

V pondělí rižská radnice v souvislosti se "dnem legií" již třetí rok po sobě zakázala jakýkoli pochod, ceremonii nebo protidemonstraci. Loni i v roce 2009 se přesto pochod bez větších incidentů uskutečnil.

Tento den si od získání nezávislosti Lotyšska na Sovětském svazu v roce 1991 pravidelně veteráni jednotek SS připomínají. Mezi účastníky těchto akcí jsou také mladí pravicoví extremisté.

Na straně nacistického Německa bojovalo za druhé světové války na 140 tisíc lotyšských legionářů. Lotyšsko v roce 1940 po uzavření paktu mezi nacisty a Moskvou obsadila sovětská vojska. Když wehrmacht o rok později Rudou armádu vytlačil, mnoho Lotyšů nacisty vítalo jako osvoboditele. V bojích proti sovětským vojskům jich tisíce padly.

Kritici zdůrazňují, že legie podporovaly režim, který se těžce provinil vyvražďováním desetitisíců lotyšských Židů. Asi 130 tisíc Lotyšů kromě toho bojovalo proti nacistům v řadách Rudé armády a 36 tisíc jich v bojích zahynulo.