Běloruský prezident Alexandr Lukašenko na závěr zasedání bezpečnostní rady státu nařídil svým podřízeným obnovit klid v zemi, bouřící se proti ohlášenému Lukašenkově vítězství v prezidentských volbách z 9. srpna. Lukašenko v současnosti čelí největším protestům za celých 26 let svého vládnutí v bývalé sovětské republice.
"V Minsku už nesmějí být žádné další nepokoje. Lidé jsou unavení, lidé chtějí klid a ticho," zdůraznil prezident podle státní agentury Belta. "Drtivá většina lidí si zvykla žít v klidné zemi a my jim klidnou zemi musíme vrátit," prohlásil.
Lukašenko na závěr porady nařídil pohraničníkům zesílit ochranu státní hranice, aby do Běloruska nemohli proniknout z jiných zemích žoldnéři, zbraně, munice či peníze na financování nepokojů; většina demonstrantů je podle něj placená. Ministerstvo obrany má prioritně sledovat "přesuny vojsk NATO na území Polska a Litvy".
Ministerstvu vnitra pak uložil skoncovat s nepořádky v zemi a zejména v Minsku, jakož i uchránit pracovní kolektivy "před ulicí". Stávkující podle něj nemají dostat šanci k návratu do předchozího zaměstnání.
V Bělorusku druhým týdnem pokračují demonstrace, jejichž účastníci považují Lukašenkovo šesté vítězství v prezidentských volbách za zfalšované a žádají jeho rezignaci. Lukašenko obvinil v úterý opozici, že se prostřednictvím chystané koordinační rady chce chopit moci, členy rady označil za "otevřené nacisty" a hrozil "zchladit horké hlavy".
Situace v Bělorusku se zdá být ve slepé uličce: Lukašenkovi odpůrci pokračují v pouličních protestech a stávkách, ale jejich účinnost budí čím dál větší pochyby. Východiskem z krize by mohla být jednání, avšak Lukašenko debatovat s odpůrci nehodlá, ani nejeví ochotu vyslyšet mezinárodní hráče, poznamenal ruský list Kommersant. Roli prostředníka by podle něj mohl sehrát ruský prezident Vladimir Putin, který v úterý jednal s německou kancléřkou, francouzským prezidentem a předsedou Evropské rady a předal jejich stanoviska Lukašenkovi.
