Británie by i po odchodu z Evropské unie mohla se společenstvím zůstat v celní unii. V Paříži to připustil francouzský prezident Emmanuel Macron, podle kterého by šlo o podobné řešení jako ve vztahu EU k Turecku. Po celní unii volají britští opoziční labouristé. Proti je ale vláda v Londýně.
Macron na tiskové konferenci s norskou premiérkou Ernou Solbergovou řekl, že celní unie je jedna z možností budoucího uspořádání vztahů. Neposkytovala by ale Británii plný přístup na lukrativní vnitřní trh EU, dodal podle agentury Reuters.
Britský ministr mezinárodního obchodu Liam Fox dnes setrvání v celní unii odmítl. Podle něj by tak Británie skončila v horší pozici, než v jaké je nyní.
Podle Macrona současné stanovisko britské vlády vede k tomu, že Británie bude odloučena od EU více než Norsko. To je de facto součástí jednotného trhu i jako nečlen unie.
Předseda labouristů Jeremy Corbyn v pondělí prohlásil, že jeho strana budou usilovat o vyjednání nové komplexní celní unie mezi Británií a EU. Podmínkou setrvání v celní unii ale podle něj je, aby Londýn mohl mluvit do budoucích obchodních dohod unie.
Británie opustí společenství na konci března 2019. Podoba takzvaného brexitu a následné vztahy obou stran jsou nadále předmětem jednání.
