Protestního pochodu proti politice prezidenta Emmanuela Macrona se v Paříži podle policejních odhadů zúčastnilo na 40 tisíc lidí. Parlamentní radikálně levicové hnutí Nepodrobená Francie, které demonstraci podpořilo, na twitteru hovořilo o 160 tisících účastnících. Demonstrovali proti reformám; prezident podle nich svou politikou straní firmám a lidem s nadprůměrnými příjmy.
Nespokojení občané proti svému prezidentovi demonstrovali dva dny před uzavřením Macronova prvního roku ve funkci. Demonstranti prošli centrem francouzského hlavního města a nesli přitom transparenty s nápisy jako "Stop Macronovi".
Protestní průvod zajišťovalo velké množství policistů. Po velkých výtržnostech z pařížských prvomájových demonstrací byla bezpečnostní opatření zesílena a policie oznámila, že v metropoli nasadí 2000 policistů.
Protest byl namířen proti různým reformám prezidenta Macrona a jeho vlády. Mezi účastníky demonstrace byli studenti a zástupci železničářů, kteří v posledních týdnech opakovaně stávkovali.
Pozorovatelé v demonstracích spatřují mimo jiné zkoušku toho, zda se roztříštěná levice v odporu vůči liberálnímu Macronovi dokáže sjednotit. Na dnešní akci vystoupil i šéf hnutí Nepodrobená Francie Jean-Luc Mélenchon.
Samotná hlava státu byla od protestů vzdálena tisíce kilometrů. Macron totiž ukončoval svou návštěvu francouzského zámořského území Nová Kaledonie v jižním Pacifiku.
Francie v poslední době sice vykazuje optimistické ekonomické ukazatele, ale zároveň jí zmítají velké protesty proti prosazovaným reformám a polovina Francouzů podle průzkumů nepovažuje Macronovo působení za šťastné.
Zaměstnanci státních železnic bojují o své výsady, vláda s nimi ale nevyjednává. Potíže má i letecká společnost Air France, jejíž pracovníci usilují stávkami o zvýšení platů. Macron vyhnal do ulic k protestům i důchodce přinucené platit vyšší nemocenské pojištění. Na ekonomické úrovni se ale Francii daří. Hospodářský růst loni dosáhl dvou procent, klesla nezaměstnanost a obchodní investice jsou rekordní.
