Maďarsko nebude uplatňovat ani jednu část globálního paktu OSN o migraci. Při rozhovorech s šéfem Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Antóniem Vitorinem to dnes v Ženevě prohlásil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Balíček ustanovení obsažených v paktu je podle něj proti maďarským zájmům, protože migraci podporuje, místo aby se ji snažil utlumit.
Szijjártó na tiskové konferenci po jednáních s Vitorinem řekl, že pakt "migraci spíš podporuje, než aby usiloval o zamezení takového procesu". Pakt by se, podobně jako závazné kvóty EU, "prakticky rovnal pozvání", řekl podle agentury MTI Szijjártó. Šéf maďarské diplomacie dodal, že i v zemích EU je kolem 30 milionů až 35 milionů lidí, jejichž životní "podmínky by je mohly snadno motivovat k opuštění své vlasti".
"Nebudeme platit za kurzy pro migranty,... nebudeme skrývat, že masová migrace bude mít vážné bezpečnostní dopady a neposkytneme migrantům stejné služby jako Maďarům, kteří platí daně," zdůraznil Szijjártó.
Ministr však doplnil, že Maďarsko by mohlo s IOM spolupracovat u takových témat, jako je pomoc při návratu pronásledovaných blízkovýchodních křesťanů zpět domů nebo v boji proti pašerákům lidí.
Maďarsko dalo mezi prvními zeměmi světa najevo, že migrační pakt, který má být podepsán na konferenci 10. a 11. prosince v Maroku, nepřijme. Nepodepsat dokument se rozhodly například i Česko, USA, Rakousko, Polsko, Izrael, Bulharsko či Austrálie. Většinou jim vadí, že dokument, byť právně nezávazný, stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací.
Autoři deklarace si slibují mimo jiné lepší boj proti pašerákům a obchodování s lidmi. Pakt vyzývá k poskytnutí kapacit pro přesídlení deseti procent celkového počtu uprchlíků ve světě ročně. Vládám neupírá právo vrátit osoby, jimž byl zamítnut azyl a které v zemi pobývají nelegálně.
Jednání o globálním paktu vyvolala migrační krize v Evropě v roce 2015, označovaná za největší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podobu paktu původně letos v červenci schválilo přes 190 států OSN.
