Maďarský prezident navštíví Komárno. Slováci rozlíceni

Maďarský prezident László Sólyom nedbá nazlobených reakcí slovenských politiků a k severním sousedům se přesto chystá. Bude to však jen na skok přes hranice a hlavně soukromě. Nikdo ho totiž oficiálně nepozval. Naopak. Slovenský premiér i ministr zahraničí poslali do Budapešti jednoduchý vzkaz: Váš prezident u nás není na výročí srpnové okupace vítán.

"Máme důvody domnívat se, že tato návštěva ublíží slovensko-maďarským vztahům. Pokud prezident László Sólyom nechce, aby k tomu došlo, návštěvu neuskuteční," prohlásil šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák. Obdobně se vyjádřil i v telefonátu se svým maďarským kolegou Péterem Balázsem.

ČTĚTE TAKÉ: Slovenští politici maďarskému prezidentovi: Nejste vítán

Na podvečer plánovaná návštěva maďarského prezidenta v Komárně, během které má odhalit sochu uherského krále Štěpána I., přiostřila už i tak dost napjaté vztahy mezi Bratislavou a Budapeští.

Slovenský premiér, předseda parlamentu i prezident ve společném prohlášení už ve středu zdůraznili, že Sólyom není vítaným hostem v den 41. výročí okupace bývalého Československa, na které se podílela i maďarská armáda. Ke kritice návštěvy se přidaly i menší koaliční strany LS-HZDS a SNS. Naopak maďarské hlavy státu se zastali politici zastupující zájmy zhruba půlmiliónové maďarské menšiny na Slovensku.

Maďaři se diví

Mluvčí maďarského ministerstva zahraničí Lajos Kohári uvedl, že pro Maďarsko byla slovenská reakce velmi překvapivá, protože prý o cestě Sólyoma do Komárna byli předem informováni slovenští představitelé a během příprav se neozvaly žádné námitky - až ve středu.

Přes projevené výhrady však slovenská strana podle mluvčího slovenského ministerstva zahraničí Petera Stana návštěvu hlavy maďarského státu zabezpečí podle běžné diplomatické praxe.

"Maďarsko chápe a respektuje pocity Slovenska ohledně vojenské intervence v roce 1968," řekl mluvčí maďarského ministerstva zahraničí. Připomněl také, že se prezident Sólyom minulý rok u příležitosti 40. výročí vojenské intervence, které se zúčastnili i Maďaři, omluvil Čechům i Slovákům.

Spor v otázce menšin vyvolal mezi Maďarskem a Slovenskem v červnu přijatý jazykový zákon, který umožňuje na Slovensku od září trestat prohřešky proti slovenštině finanční pokutou. Tento zákon před časem kritizoval maďarský prezident i někteří další maďarští politici a zabýval se jím také Evropský parlament.

Tradičně komplikované vztahy mezi oběma státy se zhoršily po vytvoření slovenské vlády v roce 2006, jejíž součástí se stala z nacionalismu obviňovaná Slovenská národní strana (SNS). Její předseda Ján Slota se v minulosti netajil hanlivými výroky vůči Maďarsku. Nevoli mezi slovenskými politiky pro změnu vyvolalo například založení polovojenské extremistické organizace Maďarská garda.

Foto: Wikipedia, Profimedia, ČTK