Italští zlatníci se bouří proti nedávnému rozkvětu obchodů nabízejících Italům zasaženým krizí výměnu jejich zlata za peníze. Tento obchod zažívá pravý boom, není však příliš upraven zákony a mafie z něho těží miliardy. V italských uličkách v posledních měsících vyrostly malé krámy jako houby po dešti. Noviny jsou plné inzerátů typu "koupím zlato" a televizní programy jsou plné reklam vybízejících Italy, aby prodali rodinné šperky.
Značná část tohoto zlata putuje za Alpy, ať už legálně, či nelegálně, a to do Švýcarska. Zlato se tak stalo nejrozšířenějším produktem italského exportu.
Celníci podle oficiálních údajů zabavují o 50 procent zlata více než dříve. Naposledy byl zatčen muž a jeho dcera, když se snažili propašovat 50 kilogramů zlata v nepuncovaných prutech v hodnotě přes dva miliony eur (asi 50 milionů korun).
"Pro zločinecké organizace to je sektor v plném rozkvětu. Pašované zlato zaplavuje celý svět, zvláště země, kde se směňuje za zbraně a drogy," tvrdí Ranieri Razzante, šéf italského úřadu pro boj proti praní špinavých peněz AIRA.
Legální prodej italského zlata do Švýcarska loni dosáhl 20 tun, zatímco v roce 2010 to bylo 73 tun a o rok dříve 64 tun. V tom ovšem není započítán nelegálně vyvezený drahý kov.
Podle italského cechu zlatníků ANOPO pochází téměř všechno vyvezené zlato z krámků vyměňujících zlato za peníze.
"Itálie se stala skutečným zlatým dolem," konstatuje Ivana Ciabattiová, pověřená sektorem zlatnictví v rámci italské zaměstnavatelské organizace Confindustria. "Nejdůležitější je bojovat proti kriminálním živlům v tomto sektoru," prohlašuje.
Obrat této záplavy obchůdků představuje hrubým odhadem 14 miliard eur (310 miliard korun), uvádí ANOPO, který vede kampaň za přijetí takových zákonů, které by zabránily pronikání mafie do sektoru.
Díky mezeře v legislativě se tyto obchody mohou vyhnout dani z přidané hodnoty. Navíc z 28 tisíc obchodů v zemi je jich jen několik stovek registrováno u italské centrální banky.
Největšími vlastníky zlata jsou tradičně soukromé osoby.
"Rodiny mohou dnes zlato velmi snadno prodávat a od loňského ledna se tak vzhledem k prohloubení krize děje stále častěji," konstatuje Alessandra Pilloniová, analytička firmy Bullion Vault, zprostředkovatelny prodeje zlata na internetu se sídlem v Londýně.
Prodej zlata je nyní atraktivnější, protože jeho cena prudce vzrostla: zatímco v roce 2002 bylo za unci žlutého kovu 244 eur (asi šest tisíc korun), dnes se za ni platí přes 1300 eur (přes 32.500 korun).
Možnost slibného výdělku přilákala zločinecké organizace, které kontrolují nejméně 50 procent krámů směňujících zlato za peníze, prohlašuje Ranieri Razzante. "Využívají nastrčené osoby, aby za sebou nezanechávaly stopy, a mají nelegální tavírny na předměstích, například Neapole," vysvětluje.
V březnu ministryně vnitra Anna Maria Cancellieriová zdůraznila, že v tomto sektoru vznikl černý trh vyžadující neustálou kontrolu kriminálních kruhů, které se dopouštějí lichvy a vydírání a perou špinavé peníze.
Poslankyně levicové Demokratické strany Donella Mattesiniová v červenci předložila návrh zákona posilujícího kontrolu nad tímto obchodem.
"Naléhavě potřebujeme tento sektor regulovat. Musíme kontrolovat tavírny a obchody. Nastal čas vyčistit celý sektor obchodu zlatem v Itálii," prohlásila.
