Německá Spolková rada, reprezentující 16 spolkových zemí, podala po několikaletých diskusích u ústavního soudu v Karlsruhe nový podnět k zákazu krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD). Německá vláda a Spolkový sněm se ale ke kroku nepřipojily.
Ve více než 250 stránkovém návrhu se jeho autoři především pokoušejí zdůraznit paralely mezi ideologií NPD a Hitlerovými národními socialisty "třetí říše". Podle spolkových zemí je mezi nimi "bytostná podobnost", která opravňuje k zákazu strany.
Většina spolkových zemí je přesvědčena, že nyní byl nashromážděn dostatek argumentů pro zákaz strany. První pokus přitom v roce 2003 nevyšel, protože německá kontrarozvědka (BfV) měla v širším vedení NPD své informátory.
Někteří experti se dívají na návrh na zákaz NPD skepticky i tentokrát. Například bývalý předseda německého ústavního soudu Hans-Jürgen Papier v rozhovoru pro rozhlasovou stanici RBB-Inforadio prohlásil, že šíření protiústavních myšlenek samo o sobě na zákaz strany nestačí.
Musí nastat také jejich aktivní, agresivní a bojovné prosazování, domnívá se Papier.
O novém pokusu zakázat NPD se v Německu začalo diskutovat po předloňském odhalení neonacistického tria, které v letech 2000 až 2007 zavraždilo deset lidí, převážně tureckých přistěhovalců.
Členové takzvaného Národně socialistického podzemí měli totiž vazby i na některé osoby napojené na NPD.
NPD je v současnosti zastoupena v zemských sněmech v Sasku a v Meklenbursku-Předním Pomořansku.
V zářijových spolkových volbách NPD získala 1,3 procenta hlasů. Německá kontrarozvědka označuje NPD za rasistickou, antisemitskou a revizionistickou stranu, která usiluje o likvidaci demokratického zřízení.
