V Makedonii se dnes konají předčasné parlamentní volby, v nichž se o přízeň téměř 1,8 milionu voličů uchází necelá dvacítka stran a volebních koalicí. Hlasování provází násilí včetně střelby, ostatně jako celou předvolební kampaň. Zatím zemřel jeden člověk. Za favorita voleb je považován konzervativní blok zatímního premiéra Nikoly Gruevského.
Tématům voleb domunují špatná hospodářská situace bývalé jugoslávské republiky, postavení albánské menšiny a spor s Řeckem o název státu.
Sotva ale volby začaly, hned byly zastaveny. Konkrétně ve městě Aracinovo, které leží v jedné z albánských oblastí na severu Makedonie. Stalo se tak "z bezpečnostních důvodů" uvedla ústřední volební komise. Jeden člověk při přestřelce v Aracinovu zemřel a tři dlaší utrpěli zranění.
Při dalších přestřelkách ve volebních místnostech v hlavním městě Skopje a jeho okolí bylo zraněno nejméně sedm osob. Podle představitele Unie pro demokratickou alianci (UDI) Izeta Mexhitiho byl postřelen jeden z jejích zástupců a musel být převezen do nemocnice.
Průběh voleb má naznačit, zda je tento malý balkánský stát připraven na členství v EU a NATO. O něj se Skopje uchází, jeho aspirace ale kvůli nevyřešenému sporu blokují Atény.
Právě řecké veto makedonské kandidatuře do Severoatlantické aliance bylo v dubnu bezprostřední příčinou pádu Gruevského koaličního kabinetu.
Premiérův neústupný postoj vůči požadavku Atén na změnu názvu Makedonie mu však přinesl v zemi značnou popularitu a očekává se, že osmnáctičlenný volební blok s názvem Pro lepší Makedonii vedený Gruevského Vnitřní makedonskou revoluční organizací - Demokratickou stranou makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) i díky tomu ve volbách uspěje.
Jeho hlavním konkurentem bude volební uskupení Slunce - Koalice pro Evropu, které sdružuje osm stran v čele s opozičním Sociálnědemokratickým svazem Makedonie (SDSM).
Ani jedna z těchto formací se ale při případném sestavování vlády nejspíš neobejde bez spolupráce se zástupci albánské menšiny, která tvoří čtvrtinu makedonské populace.
O hlasy Albánců se největší měrou asi podělí dva subjekty - Demokratická strana Albánců (DPA) a opoziční Unie pro demokratickou integraci (UDI).
Makedonci dnes vybírají 120 poslanců jednokomorového Národního shromáždění. V každém ze šesti volebních obvodů, do nichž je země rozdělena, je voleno 20 zákonodárců. Standardní funkční období parlamentu je čtyřleté.
Podle Atén má na název Makedonie nárok pouze historický region na severu Řecka. Makedonie proto v OSN dosud vystupuje pod provizorním názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie.
Diplomatický spor o název země zatím nepřinesl žádné výsledky.
Kromě dlouholetého sporu s Řeckem je velkým tématem letošních voleb ekonomická situace země. V dobách Jugoslávie patřila Makedonie k jejím hospodářsky nejméně rozvinutým částem. Makedonskou ekonomiku rovněž poškodilo řecké obchodní embargo v polovině devadesátých let a povstání Albánců v roce 2001.
Obyvatele trápí především vysoká nezaměstnanost, která se oficiálně pohybuje kolem 35 procent. Skopje se zatím rovněž příliš nedaří lákat do země zahraniční kapitál.
Nad násilnými incidenty vyjádřila znepokojení Evropská komise. Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana vyzval k opakování voleb v místech, kde došlo k násilnostem nebo podvodům. Makedonská vláda opakování voleb potvrdila.
Foto: Reuters a AP
