Sedmašedesátiletý Vladimír Mečiar spoluurčoval posledních dvacet let podobu slovenské politiky. Jeho role ale nebyla v poslední době již tak významná jako v 90. letech.
Ve vládní koalici se Smerem - sociální demokracií a Slovenskou národní stranou byla jeho Lidová strana - Hnutí za demokratické Slovensko (LS-HZDS) nejslabším partnerem. A v letošních volbách pak voliči poslali stranu někdejšího premiéra ven z parlamentu, když získala jen 4,3 procenta hlasů, což je o polovinu méně než před čtyřmi lety.
ČTĚTE TAKÉ: Mečiar má opět na krku spolupráci s StB
Fico sestaví vládu jako první, asi je bez šance
Hnutí za demokratické Slovensko přitom bylo vítězem všech slovenských voleb v letech 1992 až 2002 a Mečiar jako jeho předseda stál do roku 1992 do roku 1998 v čele vlády. Mečiarův vliv začal klesat po volbách na podzim 1998, které sice vyhrál, vládu ale nakonec vytvořila středopravá koalice. Mečiar sám se poté vzdal poslaneckého mandátu ve prospěch někdejšího šéfa Slovenské informační služby Ivana Lexy, který byl z doby působení v čele SIS podezřelý z řady trestných činů.
Izolaci, ve které se Mečiarova strana ocitla, se jí nepodařilo prorazit ani po volbách v roce 2002. Až před čtyřmi lety se stala důležitým jazýčkem na vahách a spolu se Slovenskou národní stranou také členem vládní koalice vedené Smerem - SD v čele s Robertem Ficem. Vladimír Mečiar ale tehdy v kabinetu nezasedl a zůstal řadovým poslancem. Loni se navíc ani neucházel o prezidentskou funkci, v obou předchozích přímých volbách hlavy státu v letech 1999 a 2004 přitom vždy postoupil do druhého kola.
Někteří komentátoři ale soudí, že za Mečiarovou zdrženlivostí bylo jeho nepříliš pevné zdraví - v lednu 2007 mu lékaři voperovali čtyřnásobný bypass, o rok dříve byl hospitalizován s vážným zápalem plic. Možná si ale už před lety uvědomil, že jeho obliba není taková, aby měl na zvolení do funkce hlavy státu vůbec šanci.
Vladimír Mečiar byl přitom pro část slovenské i zahraniční veřejnosti vždy poněkud problematickým politikem, zejména kvůli svému působení v čele slovenské vlády v 90. letech. Podle mnohých sehrál klíčovou roli při rozbití federace svými autoritářskými sklony, v premiérské funkci navíc ohrozil vstup Slovenska do euroatlantických struktur a uvrhl zemi do mezinárodní izolace.
Do vyšších sfér slovenské politiky vynesl Mečiara v roce 1989 revoluční vývoj. Po prvních svobodných volbách v červnu 1990 usedl na necelý rok do křesla slovenského premiéra, musel však odstoupit kvůli vnitřním sporům ve vládnoucím hnutí Veřejnost proti násilí. V červnu 1991 stanul v čele vlastního Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) a jeho předsedou zůstal dodnes. V roce 1992 vedl za slovenskou stranu rozhovory o dělení federace s českou reprezentací vedenou Václavem Klausem.
Foto: ČTK, Jan Schejbal
