V Evropě panují horečné přípravy na summit EU, který začíná již tento čtvrtek. Ambice jsou velké: přijetí nové smlouvy, která by nahradila Francií a Holandskem odmítnutou ústavu, a umožnila lepší fungování rozšířené Unie.
Kancléřka Angela Merkelová, pro niž summitem končí německé půlroční předsednictví Unie, se snaží přimět lídry jednotlivých členských států k dosažení dohody na nové, zjednodušené smlouvě.
Již nyní je zřejmé, jaké části původní evropské ústavy budou z nové smlouvy nejspíše vypuštěny:
Symboly: Mnohé státy se staví proti tomu, aby byla zmiňována vlajka EU a hymna. Jako neprůchodné se také zdá termín „ústava“, který vzbuzuje obavy z přílišných federalistických tendencí Unie.
Většinové hlasování: Největším zastáncem zachování národního veta je Británie. Prioritou jsou pro ni oblast justice a vnitřních věcí.
Právo: Británie se staví proti tomu, aby EU získala právní subjektivitu, což by jí umožnilo v mezinárodních vztazích jednat vlastním jménem. Británie také odmítá, aby smlouva obsahovala Chartu lidských práv.
Ve nové smlouvě by naopak z původní ústavy mohly zůstat tyto body:
Prezident: Jeho ustavení by mělo nahradit rotační systém půlročních předsednictví Rady EU.
Komise: Současných 27 komisařů by mělo být zredukováno na 18. Princip jeden komisař z každé země by podléhal rotačnímu střídání.
Ministr zahraničí: Jeho ustavení zůstane zřejmě zachováno, ale pod jiným názvem, který nebude tolik evokovat utváření „vlády“ EU.
Hlasovací systém: Váha jednotlivých zemí při hlasování by měla více vycházet z počtu obyvatel. Proti tomuto principu nejvíce protestuje Polsko, podle něhož jsou tak znevýhodněny malé a střední státy.
Na snímku německá kancléřka Angela Merkelová.
Foto: AP
