Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) nemá zlobu řady obyvatel bývalého východního Německa kvůli současným poměrům za překvapivou. Týká se to i jejich časté frustrace z migrační politiky vlády. Merkelová to řekla v rozhovoru s týdeníkem Die Zeit. Zároveň ale odmítla tvrzení, že by německá společnost byla nyní rozdělená více než kdy dříve.
"Nepovažuji to za překvapivé, že je ve východním Německu frustrace," uvedla čtyřiašedesátiletá politička, podle níž to souvisí mimo jiné s odlišným vývojem regionu, než jaký řada jeho obyvatel po znovusjednocení Německa v roce 1990 očekávala. Roli podle ní hraje například to, že lidé z východu mají dodnes v průměru nižší platy, jsou výrazně podreprezentováni ve vedoucích pozicích v politice i byznysu, nebo jejich přesvědčení, že na ně obyvatelé západních částí spolkové republiky hledí s nezájmem.
Dopad podle Merkelové měl i příchod vysokého počtu uprchlíků v posledních letech, k němuž přispělo také její rozhodnutí ze září 2015 neuzavřít německé hranice. "Nepřekvapilo mě, že mnoho lidí v nových (spolkových) zemích s takovým rozhodnutím mělo větší problém než ti ve starých zemích," řekla. "V NDR bylo příliš málo zkušeností s jinými kulturami," vysvětluje si rozdílný přístup.
Právě na východě Německa od roku 2015 výrazně stoupl počet útoků proti běžencům a azylovým zařízením. Německá kancléřka se zde u části obyvatel stala nenáviděnou figurou. Zároveň šla prudce nahoru popularita protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), která má letos dokonce dobrou šanci zvítězit v zemských volbách ve východoněmeckých zemích Sasku, Braniborsku a Durynsku.
Merkelová si ale ani přesto nemyslí, že by rozdělení společnosti bylo nejvýraznější. Je podle ní dobře možné, že společnost nebyla nikdy tak sjednocená a usmířená, jak si nyní myslíme. "Některé konflikty se až teď staly zřejmými, protože je společnost kvůli různým procesům změn pod větším tlakem," poznamenala také.
