Nesolidárnost při přerozdělování běženců by podle německé kancléřky Angely Merkelové (CDU) mohla mít dramatické dopady. Šéfka německé vlády se vyslovila také pro reformu dublinského systému, který upravuje mechanismus vyřizování žádostí o azyl v rámci Evropské unie.
Anketa:
Souhlasíte s politikou Angely Merkelové?
- Ano, bezvýhradně. 33%
- Rozhodně ne. 33%
- Vůbec mě nezajímá. 33%
Merkelová sice nyní na rozdíl od předchozích dvou let na letní tiskové konferenci nezopakovala větu o tom, že Německo migraci zvládne, za svým rozhodnutím ze září 2015 otevřít hranice běžencům ale nadále stojí. "Bylo důležité a správné, že jsme tehdy lidi v této výjimečné situaci přijali," poznamenala. Šlo podle ní o nutný humanitární krok.
Ani za dva roky od vypuknutí takzvané migrační krize však podle kancléřky Evropa neučinila všechny nutné kroky. Jednak jí jde o reformu dublinského systému, jednak o solidaritu. "Buď jsme solidární se zeměmi, jako je Itálie nebo Řecko, nebo to může mít velké dopady na budoucnost (EU)," nechala se slyšet.
Co konkrétně má na mysli, Merkelová nespecifikovala, ale už dříve se vyslovila proti krácení evropských fondů státům, které přerozdělování běženců odmítají. Takový postup naopak požaduje její vyzyvatel v boji o kancléřský post Martin Schulz ze sociální demokracie.
Proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků jsou všechny země visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Česká republika nyní odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinila. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů a žádné další už přijímat nechce.
