Migrační krize zvýraznila problém xenofobie v Evropě

Problém nárůstu xenofobních nálad v Evropě zvýraznila současná uprchlická vlna zejména v zemích střední a východní Evropy. Uvedl to zástupce ředitele Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV) Michal Kořan, podle kterého ale "mlčící většina" nepropadá protiimigrační hysterii. Evropská unie byla v řešení uprchlické krizi zatím bezradná, ale bez ní by byla situace daleko horší, soudí Kořan.

"Nechci ani domýšlet, jakým způsobem by vypadalo řešení současné situace, pokud by Evropská unie neexistovala," domnívá se Kořan, který se v ÚMV specializuje na českou zahraniční politiku a na střední Evropu.

"Dokáže si někdo představit, jak by se Itálie, Řecko a další státy potýkaly se stovkami tisíců běženců, pokud by necítily alespoň elementární podporu unie?" ptá se autor řady studií o evropské integraci nebo visegrádské skupině. Podle něj je zajímavé, kolik odsudků na adresu EU zaznívá, ačkoli přitom se od ní očekává pomoc.

Podle Kořana ale unie není uzpůsobena k tomu, aby řešila naléhavé problémy. Její současné potíže s řešením uprchlické krize navíc rozšiřují tábor euroskeptiků. Kořan se domnívá, že evropská integrace je od počátku projektem omezeného okruhu evropských politických a intelektuálních špiček a vlivných hospodářských a průmyslových odvětví a tento v zásadě elitářský projekt podle něj zatím nenašel "uspokojivé propojení mezi národními demokraciemi a přesvědčením oněch elit - v mnohém správné a patřičné - že evropská integrace činí našemu kontinentu v důsledku dobře".

Kořan také ocenil roli Visegrádu (ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko), který se podle něj ukázal jako tlumící platforma, bez které by prý byla situace v regionu pod náporem trojí krize, a to hospodářské, geopolitické mezi Ruskem a Ukrajinou a uprchlické, daleko vypjatější. "Pod povrchem se ovšem mohou odehrávat skutečně tektonické procesy jako například zbytnění protidemokratického pojetí politiky v Maďarsku, které ani Visegrád nebude mít šanci vyrovnat," doplnil Kořan.