Německý ústavní soud dnes prohlásil za protiústavní zákon spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, jenž úřadům umožňoval prostřednictvím speciálních virů dalekosáhlé sledování soukromých počítačů. Podle ústavního soudu norma v její dosavadní podobě porušovala osobnostní práva.
Přijetí podobného zákona, jenž by měl vyšetřovatelům umožnit především sledování osob podezřelých z vyvíjení teroristické činnosti, přitom prosazují křesťanští demokraté (CDU/CSU) i na spolkové úrovni.
Soud v Karlsruhe sice formálně rozhodoval o zákonu jedné spolkové země, ale na dnešní rozhodnutí s napětím čekali politici ve spolkové vládě i v parlamentu. Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko je první v Německu, která takový zákon měla.
Zákon umožňoval úřadům dohlížejícím nad ústavním pořádkem sledovat "on-line" například elektronickou poštu, chaty a telefonické hovory uskutečněné prostřednictvím internetu a pátrat v harddiscích počítačů.
Tajná služba si kromě toho mohla u bank vyžádat informace o pohybech peněz. Rozsudek nejspíš dál rozproudí debatu kolem kompetencí německého Spolkového kriminálního úřadu (BKA).
Už několik měsíců se přou vládní strany CDU/CSU se svými koaličními partnery ze sociální demokracie (SPD) i s opozicí kvůli možnému přijetí příslušného spolkového zákona o BKA, jehož horlivým zastáncem je především německý ministr vnitra Wolfgang Schäuble.
Ten požaduje, aby po americkém vzoru mohli němečtí kriminalisté i bez soudního povolení sledovat nejen uložená data na počítačích podezřelých osob, ale prakticky každé zmáčknutí klávesy na počítači. Právě dosavadní podoba vestfálského zákona se jeho představám blížila.
Návrh spolkového zákona byl zatím odložen, ale CDU a její sesterská strana, bavorská CSU, trvají na tom, že v době ohrožení mezinárodním terorismem musejí kriminalisté dostat větší prostor pro vyšetřování.
Foto: Reuters a Profimedia
