Moldavsko <span>nezvolilo prezidenta</span>. Rýsují se nové volby

Poslancům nového moldavského parlamentu se dnes ani na druhý pokus nepodařilo zvolit prezidenta, nástupce Vladimira Voronina. Podle ústavy bude nutné zákonodárný sbor rozpustit a vypsat nové volby. Oznámila to volební komise parlamentu, jehož nedávné volby provázely demonstrace protikomunistické opozice.

Dosavadní premiérce Zinaidě Greceaniiové, politické spojenkyni odcházejícího komunistického prezidenta, chyběl dnes ke zvolení stejně jako v první volbě jeden hlas. Podle volební komise získala v druhém a konečném hlasování 60 hlasů. Ke zvolení však potřebovala ve 101členném zákonodárném sboru 61 hlasů. 

"Oznamujeme, že se naplnily podmínky pro rozpuštění parlamentu," řekl poslancům Voronin po oznámení výsledků hlasování.

Volby bojkotovaly stejně jako v prvním kole opoziční strany, které považují dubnové parlamentní volby za zmanipulované a usilují o nové hlasování.

Voronin, který je v úřadě od roku 2001 a nemůže se ucházet o třetí prezidentský mandát, doufal, že si uchová moc ve funkci předsedy parlamentu, do níž se nechal zvolit po dubnových volbách. K setrvání v této funkci mu mělo pomoci zvolení jeho spojenkyně do nejvyšší funkce.

Dubnové parlamentní volby, v nichž zvítězili komunisti, vyvolaly v zemi velké napětí a násilné demonstrace. Mladí demonstranti, rozhořčeni pokračující vládou komunistické strany, pronikli i do úřadu prezidenta a parlamentu a vyplundrovali část jejich kanceláří. Vláda pohrozila použitím síly a opozice poté vyzvala své přívržence, aby v protestech pokračovali pokojnými prostředky.

Prezident Voronin obvinil z podněcování nepokojů sousední Rumunsko. Bukurešť veškerá obvinění odmítla. Moldavané jsou s Rumuny etnicky příbuzní.

Za Voronina v zemi vládla ekonomická stabilita, ale světová krize Moldavsko silně postihla. O třetinu se například snížily platby, které posílají do vlasti statisíce Moldavanů pracujících v zahraničí.

Foto: ČTK/AP a Reuters