Dlouhodobá moldavská politická krize vzala v pátek nečekaný obrat, když dosud monolitní blok opozičních komunistů opustili tři poslanci. Jejich přeběhnutí otevřelo prozápadní koalici možnost prosadit po více než dvou letech do čela státu svého kandidáta. Moldavsko je od září 2009 bez řádně zvoleného prezidenta a parlament je kvůli vyrovnanému poměru sil v patu.
"Udělali jsme to pro budoucnost Moldavska," obhajovali své rozhodnutí tři bývalí příslušníci poslanecké frakce komunistů. Šéf komunistické strany Vladimir Voronin je podle médií v šoku a spěšně opustil parlamentní budovu. Postup svých "proradných" kolegů označil za špinavou hru lidí, kteří ztratili soudnost a osobní důstojnost.
Komunistický klub opustili poslanci Igor Dodon, Veronica Abramciuková a Zinaida Greceaniová, bývalá moldavská premiérka. "Je lepší poškodit stranu ve prospěch vlasti, nebo vlast ve prospěch strany?" zeptal se Dodon novinářů a dodal, že v blízké budoucnosti se k jeho skupině připojí i několik dalších komunistických poslanců.
Moldavský parlament má 101 členů. Vládnoucí prozápadní Aliance pro evropskou integraci v něm má 59 hlasů a k prosazení prezidentského kandidáta jí dva hlasy chybějí. Krok tří bývalých členů komunistické frakce by tak mohl vleklou krizi ukončit.
Dosud převládal názor, že jediným východiskem z krize jsou další parlamentní volby, už čtvrté za poslední tři roky. Podle místního tisku by v nich ale nejspíš žádný z volebních bloků nezískal takový počet mandátů, aby post prezidenta obsadil.
Prezidentské volby se mají v Moldavsku konat už 18. listopadu. Kandidátem vládní Aliance je Marian Lupu, který úřad prezidenta dočasně vykonává. Tři bývalí členové komunistického klubu Lupua ve volbách podpoří.
Po získání nezávislosti na Sovětském svazu a transformaci devadesátých let se v roce 2001 opět v Moldavsku chopili moci komunisté, vyhráli i o čtyři roky později a znovu v roce 2009. To už ale probudilo masivní protesty a po pár měsících následovaly nové volby, které vyhrála Aliance pro evropskou integraci. Situaci v zemi rovněž komplikuje separatistický region Podněstří, který je de facto nezávislý na Kišiněvě, leč jeho samostatnost neuznal žádný členský stát OSN.
