Norská policie se při vyšetřování pátečního masakru u Osla zaměří na to, zda bylo více střelců než pouze ten, který byl zadržen. Zajištěný muž, jímž je podle všeho dvaatřicetiletý Nor Anders Behring Breivik, se už ke střelbě na ostrově Utöya přiznal. Motiv svého počínání však dosud nevysvětlil. Je bývalým členem krajně pravicové Strany pokroku (FP) a v minulosti byl také místním funkcionářem mládežnické organizace této strany.
Potvrzeno je zatím 92 obětí masakru, který se odehrál v norské metropoli (dosud 7 mrtvých) a na nedalekém ostrově v táboře, který pořádala vládní Norská dělnická strana (zatím 85 mrtvých). Policie však oznámila, že střelba a výbuchy si možná vyžádaly další životy. S ohledem na to, že několik lidí se stále pohřešuje, může podle úřadujícího policejního šéfa Sveinungu Sponheima počet obětí vzrůst na 98.
České velvyslanectví v Norsku neví o tom, že by mezi oběťmi byli čeští občané.
Breivik se policii vzdal bez boje, řekl na tiskové konferenci úřadující policejní šéf Sveinung Sponheim. Střelba na ostrově poblíž Osla trvala podle něj téměř hodinu a půl a policie na místo dorazila pětačtyřicet minut poté, co vypukla. Vyšetřovatelé se nyní soustředí na to, zda zadržený neměl ještě spolupachatele.
Podle televize NRK zneškodnili Breivika protiterorističtí specialisté při zásahu ze vzduchu, když ho oslepili slzným plynem.
Policie nyní hledá další možné oběti na ostrově, kde Breivik v pátek střílel do davu a kde byl také zatčen. Breivik je obviněn i z teroristického bombového útoku, který v Oslu předcházel masakru na ostrově. Podle policie elitní protiteroristická jednotka SWAT z asi 30 kilometrů vzdáleného Osla na ostrov dorazila, když Breivik už delší dobu střílel do lidí. Policistům se prý vzdal okamžitě, když ho k tomu vyzvali.
Počet zraněných při největší násilnické akci v Norsku od druhé světové války policie dosud neoznámila. Není také zcela jasné, zda Breivik, který byl podle norských médií členem jednoho místního střeleckého klubu, střílel z jedné automatické zbraně, jak tvrdí policie, anebo měl těchto zbraní více.
Anketa:
Bojíte se, že by v Česku mohlo dojít k podobně šílenému útoku jako v pátek Norsku?
Zadrženého Breivika policie označuje za křesťanského fundamentalistu s pravicovými politickými názory. Norská televize TV2 uvedla, že norský střelec patřil do prostředí krajní pravice. Na facebookovém profilu označil Breivik sám sebe za konzervativce a křesťana.
Ví se o něm, že se nedávno z Osla přestěhoval na venkov a založil tam zemědělský podnik Geofarm. Začátkem května nakoupil šest tun umělých hnojiv, což jsou přípravky využitelné i k výrobě výbušnin. Breivik se na internetu hlásil ke krajně pravicovým názorům a kritizoval socialismus. V policejní vazbě může být tři dny a pak musí být předveden před soud. Podle BBC mu hrozí až 21 let vězení, bude-li mu vina dokázána.
Premiér Jens Stoltenberg označil útoky za národní tragédii a vyhlásil den smutku. Odjel za příbuznými obětí do hotelu poblíž ostrova Utöya stejně jako král Harald V. s královnou Sonjou.
Páteční akce je považována za nejtragičtější akci spáchanou v západní Evropě od útoků v roce 2004. Při tehdejších atentátech, které spáchali muslimští radikálové, zahynulo ve vlacích v Madridu 191 lidí.
Bezpečnostní služba norské policie nedávno upozornila, že pravicový extremismus je v zemi na vzestupu, ale jeho příznivci prý postrádají vůdce. Ve své zprávě, z níž byly zveřejněny výňatky, také uvedla, že existuje "vysoký stupeň nejistoty ohledně času a místa možných teroristických útoků, včetně Norska".
Do centra Osla bylo dnes povoláno vojsko s úkolem střežit vládní budovy. Podle policie vybuchly v pátek v této části města tři bomby těsně za sebou. V sedmnáctipatrovém sídle vlády jsou vybita všechna okna. Ve městě podle svědků zavládla na Oslo nezvyklá atmosféra obav a strachu.
Premiér řekl, že při útoku na vládní budovy zahynulo také několik úředníků, které prý osobně znal. Zvýšená bezpečnostní opatření kolem svých vládních objektů zavedlo rovněž sousední Švédsko.
Z celého světa do Norska proudí projevy soustrasti a podpory. Kondolenční telegram zaslal hráli Haraldovi i český prezident Václav Klaus. Soustrast projevili britská královna Alžběta II. i ruský prezident Dmitrij Medveděv.
