Muslimové se stále lépe začleňují do společnosti, hlásí Německo

Zahraničí
24. 8. 2017 14:55
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Muslimové v Německu jsou stále lépe integrovaní, i když to tak vždy většinová společnost nevnímá. Ukazuje to zveřejněná studie Bertelsmannovy nadace, která srovnávala integraci muslimů v Německu, Británii, Francii, Rakousku a Švýcarsku.

Ve spolkové republice žilo na konci roku 2015 asi 4,7 milionu muslimů, o jejichž integraci podle studie svědčí například to, že se 96 procent z nich cítí být s Německem spojeno. Stejně je na tom Francie, ještě lépe Švýcarsko (98 procent), o něco hůř naopak Británie (89 procent) a Rakousko (88 procent).

O pokroku v integraci do německé společnosti svědčí podle studie také to, že 78 procent zdejších muslimů pravidelně tráví čas s lidmi, kteří se nehlásí ke stejnému náboženství. Velmi dobrá je podle studie také integrace muslimů do německého pracovního trhu. Nezaměstnanost muslimů se stále více blíží průměrné nezaměstnanosti. Zhruba 60 procent muslimů pracuje na plný úvazek, dalších 20 procent na částečný.

Těžší to na pracovním trhu mají silně věřící muslimové, kteří hůře nacházejí práci, která by odpovídala jejich kvalifikaci, a vydělávají výrazně méně než nepraktikující muslimové. Za silně věřící se přitom v Německu považuje 40 procent muslimů. Nižší je jejich podíl ve Švýcarsku (26 procent) a Francii (33 procent), vyšší naopak v Rakousku (42 procent) a Británii (64 procent).

Problémy v integraci spatřuje studie například v oblasti vzdělávání. Německé školy opouští před 17. rokem věku 36 procent zdejších muslimů, zatímco třeba ve Francii je to jen 11 procent. Němčina je mateřským jazykem pro 73 procent dětí, které se ve spolkové republice narodily muslimským rodičům.

I přes pokroky zůstává poměrně vysoký počet lidí, kteří si nepřejí, aby měli muslimy za sousedy. V Německu jich je 19 procent, ve Francii 14, ve Švýcarsku 17, v Británii 21 a v Rakousku dokonce 28 procent.

Studie Bertelsmannovy nadace vychází z průzkumu mezi celkem zhruba 10 tisíci muslimy i zástupci ostatních náboženství. Uprchlíci, kteří do Evropy přišli po roce 2010, mezi nimi nebyli. Byl to přitom právě příchod velkého množství běženců, který v Německu v posledních letech rozpoutal debaty o nutnosti lepší integrace a důslednějšího prosazovaní většinové kultury.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Frank May

Další čtení

Evropa kope další příkop. Tentokrát kvůli nikotinu

Zahraničí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Příměří podle Putina: Rusko vypnulo Ukrajině elektřinu, Trumpovi iluze

Zahraničí
14. 10. 2026
Před kostelem ve čtvrti Barranco v Limě v Peru stojí socha papeže Lva XIV. v životní velikosti

Papež Lev XIV. má rakovinu plic. Lékaři mu odebrali část pravé plíce

Zahraničí
14. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ