Lidé, jejichž pohlaví není jednoznačně mužské nebo ženské, mají právo tuto skutečnost uvést v matrice a v oficiálních dokumentech. Konstatoval to v pátek rakouský ústavní soud. Stávající zákony přitom podle něj není nutné měnit.
Ústavní soud v pátek svůj nález oznámil po prozkoumání případu člověka, jenž se neúspěšně dožadoval možnosti uvádět v kolonce "pohlaví" slova jako "inter" nebo podobné výrazy.
Stávající zákony není třeba měnit. Ukládají sice povinnost uvádět pohlaví v matrice či dokladech, ale neomezují možnosti na mužské a ženské pohlaví. Také ale neříkají, jak označovat alternativní možnosti.
Ústavní soud nyní vyložil, že je možné se uchýlit k užívaným výrazům jako jsou "inter" (mezi), "divers" (jiné) nebo "nejednoznačné".
Článek 8 Evropské úmluvy o lidských právech stanoví, že je třeba chránit identitu, individualitu a integritu lidské osobnosti, což zakládá "právo na individuální pohlavní identitu", konstatoval ústavní soud.
V sousedním Německu ústavní soud už loni v listopadu rozhodl, že lidem musí být umožněno uvádět v oficiálních záznamech i jiné než mužské a ženské pohlaví. Soud vyzval, aby zákonodárci umožnili zavedení třetího pohlaví v úředních dokumentech. V současnosti je v Německu možné zaznamenat při narození dítěte jako pohlaví buď mužské, nebo ženské. Je však také možné kolonku nechat nevyplněnou.
Francouzský nejvyšší soud loni v květnu naopak třetí pohlaví uznat odmítl. Existenci takzvaného třetího pohlaví uznává například Austrálie, Malajsie, Kanada či Nepál.
