Na černých listinách jsou nevinní, varuje senátor

Na černých listinách OSN a Evropské unie, které obsahují jména osob podezřelých z terorismu, jsou zaneseni i bezúhonní občané. Pro lidi, které si kvůli "vágnímu podezření" vzala na mušku americká Ústřední zpravodajská služba, se to rovná "civilnímu rozsudku smrti", protože se proti této praxi nemohou bránit a prakticky neexistuje možnost, jak by dosáhli vyškrtnutí ze seznamu podezřelých.

V neděli zveřejněném prohlášení Rady Evropy to tvrdí švýcarský senátor Dick Marty, který z pověření Rady Evropy vyšetřuje nezákonné aktivity CIA. Příslušná Martyho zpráva bude předložena v pondělí.

Za "skandální a z hlediska mezinárodního práva neobhajitelné" označuje Marty fakt, že příslušné osoby nejsou informovány ani o zapsání na seznamy podezřelých, ani o jeho důvodech.

"Současná praxe černých listin tupí základní práva a diskredituje mezinárodní boj proti terorismu," citovala z prohlášení Rady Evropy agentura AFP. Za vrchol všeho označuje Marty skutečnost, že neexistuje procedura, která by v případě prokázání neviny určité osoby zajistila její vyškrtnutí ze seznamu. "Tato situace je nezákonná a nepřijatelná," soudí Marty, který se proslavil svým vyšetřováním kolem tajných věznic pro podezřelé teroristy, které CIA údajně měla ve východní Evropě.

Spouštěcím impulsem jeho nynějšího vyšetřování se stal případ šestasedmdesátiletého Itala egyptského původu Júsufa Nady, jemuž zapsání na černou listinu zruinovalo obchody. Podle podezření CIA patřil Nada k lidem, kteří financovali útoky z 11. září 2001 na americké cíle. Ani čtyřleté vyšetřování švýcarské justice, které si postižený sám vyžádal, ale žádné podezření neprokázalo.

"Moje konta jsou zablokována, už pět let nemohu pracovat a nesmím ani odjet za hranice k lékaři," říká Nada. Na černou listinu byl prý zařazen, aniž by byl o tom informován, aniž by byl vyslýchán a aniž by měl možnost se proti tomu právně bránit. "A to je jen jeden příklad z mnoha," říká Marty.

Vládní zástupci při OSN a Evropské unie, která na přání USA zařazují podezřelé osoby na černé listiny, většinou podle Martyho nevědí, jaká podezření jsou proti těmto osobám vznášena.

Marty se ve své zprávě nestaví obecně proti seznamům podezřelých teroristů a organizací, na nichž jsou zapsány i al-Kajda a zakázaná Strana kurdských pracujících. Protestuje proti svévolnému postupu zařazování podezřelých na tyto seznamy.

Martyho vyšetřování, které zahájil zhruba před rokem, přineslo už podle agentury DPA první úspěchy. Podle údajů Rady Evropy jsou nyní příslušné osoby písemně informovány, dříve než jsou do seznamů zaneseny. Příslušné země pak mohou podat žádost o vyškrtnutí jednotlivých osob z těchto seznamů.

Ilustrační foto: www.dw-world.de