Slováci neprojevili velký zájem o dobrovolnou vojenskou službu, jejíž zavedení prosadila předchozí vláda s cílem posílit armádní zálohy. Do pilotního projektu se v pětimilionové zemi přihlásilo 129 zájemců, část z nich byla již vyřazena. Přijímací řízení skončilo v pátek.
Úřad počet přihlášených lidí nekomentoval, podle ministra obrany Petera Gajdoše ministerstvo projekt vyhodnotí a přijme opatření na jeho zatraktivnění.
"Mezi našimi prioritami, které chceme v následujícím období prosadit, je zkvalitnění připravenosti záloh ozbrojených sil a pro jejich tvorbu by mohla být klíčovým nástrojem právě dobrovolná vojenská příprava," uvedl Gajdoš.
Předchozí vedení ministerstva obrany za bývalé jednobarevné vlády premiéra Roberta Fica, který stojí i v čele nového koaličního kabinetu, počítalo s tím, že dobrovolnou vojenskou přípravu by mohlo absolvovat na 150 lidí ročně.
Již nyní je zřejmé, že skutečný počet absolventů pilotního projektu dobrovolného vojenského výcviku bude nižší než přihlášených zájemců. Ze zdravotních důvod bylo dosud zamítnuto šest přihlášek, další čtyři osoby si účast na výcviku mezitím rozmyslely a jeden nedodal potřebné doklady. Výcvik potrvá 12 týdnů, účastnící během něj získají vědomosti a zručnosti v různých oblastech včetně taktiky, střelby z ručních zbraní či zdravotnické přípravy.
Slováci, kteří se zapojí do dobrovolné vojenské přípravy, budou mít během výcviku nárok na finanční odměnu, která dosáhne zhruba 135 eur (3650 korun) měsíčně. Jde spíše o symbolický příspěvek, jehož výše odpovídá jen zlomku průměrné mzdy v zemi.
Povinná vojenská služba na Slovensku byla zrušena v roce 2006. V současnosti má země přibližně 14 tisíc profesionálních vojáků.
V Česku od července začne platit balík armádní legislativy, která má mimo jiné zlepšit podmínky pro příslušníky aktivních záloh. Zavádí také pro lidi možnost přihlásit se na dobrovolné cvičení.
