Na hranici postupu do sněmovny je na Slovensku šest stran

Preference až šesti slovenských politických stran se před sobotními předčasnými volbami v zemi pohybují kolem pětiprocentní hranice, jejíž překonání je podmínkou pro vstup do sněmovny. Vyplývá to z průzkumu agentury MVK pro televizi Markíza, který potvrdil dominantní postavení opozičního Směru-SD expremiéra Roberta Fica. K získání naprosté většiny křesel ve sněmovně by této levicové straně chyběla jen tři poslanecká křesla.

Podobnou situaci ohledně počtu stran, jejichž oblíbenost se drží na hranici zvolitelnosti, Slovensko za poslední léta nezažilo. Sociologové navíc upozornili, že pětina až třetina voličů je stále nerozhodnutých, což by konečnými výsledky hlasování mohlo ještě zamíchat.

Z průzkumu MVK uskutečněného začátkem měsíce vyplývá, že Směr-SD by dostal 40 procent hlasů rozhodnutých voličů. To by straně vyneslo 73 mandátů v 150členné sněmovně. Na druhém místě by skončili vládní křesťanští demokraté se ziskem 12 procent. Právě tyto dvě strany jsou nejčastěji zmiňovány jako možní koaliční partneři v případě, že Směr-SD nezíská po volbách většinu parlamentních křesel. Třetí místo v průzkumu má vládní strana Most-Híd s podporou sedmi procent. Podobné pořadí na prvních místech nejoblíbenějších stran ukázaly i dřívější sondáže.

Překvapením ankety MVK je ale zisk Strany maďarské koalice (SMK), která by se s 5,5 procenta hlasů rozhodnutých voličů probojovala do sněmovny. SMK hájící práva početné maďarské menšiny vypadla z parlamentu v roce 2010, poté co část politiků této strany založila stranu Most-Híd a přebrala formaci SMK voliče.

Kromě SMK se v pásmu od čtyř do šesti procent pohybují také nejsilnější vládní strana SDKU-DS ministra zahraničí Mikuláše Dzurindy, druhá nejsilnější koaliční strana SaS, ale také nová strana Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti. Těsně pod pětiprocentní hranici se umístila i opoziční nacionalistická SNS a nové seskupení 99%-občanský hlas.

SDKU-DS podle politologů nejvíc doplácí na korupční aféru ohledně údajného uplácení politiků a úředníků v době, kdy šéf strany Mikuláš Dzurinda byl do roku 2006 premiérem. K tomu se přidalo rozhodnutí místopředsedkyně strany a premiérky Ivety Radičové odejít po nynějších volbách z politiky. Liberální formaci SaS, která jako nová strana pod vedením podnikatele Richarda Sulíka překvapila ve volbách v roce 2010, zase poznamenalo zveřejnění nahrávky šéfa strany s kontroverzním jiným podnikatelem.