Ostrovní stát
Na Islandu jednají o vládě. Problém je EU i rybolov

První povolební jednání o vytvoření vlády na Islandu ztroskotala kvůli odlišnému pohledu zúčastněných stran na otázky vztahu k Evropské unii a na rybolov. Informoval o tom předseda liberální strany Jasná budoucnost Óttarr Proppé. Říjnové předčasné parlamentní volby přinesly vítězství konzervativcům, kteří však musí k získání většiny najít aspoň dva koaliční partnery.

Kromě Jasné budoucnosti jednal vítěz voleb - Strana nezávislosti vedená Bjarnim Bedediktssonem - o vytvoření středopravé vlády ještě se stranou Vidreisn, což v islandštině znamená obnova či reforma.

Obě menší strany požadovaly reformu systému kvót na rybolov, které se ale konzervativci ze Strany nezávislosti brání. Rozdílný názor mají strany také na vztah k EU. Zatímco Jasná budoucnost a Vidreisn požadují vypsání referenda, v němž by se Islanďané mohli vyjádřit k obnovení přerušených přístupových rozhovorů s EU, Strana nezávislosti ho odmítá.

Pokračovat v jednání navzdory velkým rozdílům by bylo "neprozíravé", uvedl předseda konzervativců Benediktsson, kterého islandský prezident Gudni Jóhannesson pověřil sestavením vlády.

Nyní by se o sestavení kabinetu mohla pokusit Katrín Jakobsdóttirová, předsedkyně Levicově-zeleného hnutí, které skončilo ve volbách druhé. Hnutí usiluje o vytvoření středolevé vlády, na níž by se mohli podílet také Piráti.

Islandské volby se konaly předčasně a vypsány byly po dubnovém odstoupení tehdejšího premiéra Sigmundura Davída Gunnlaugssona. Důvodem jeho rezignace bylo zveřejnění takzvaných Panamských dokumentů, ve kterých figurovalo také jeho jméno a které odhalují praktiky převádění peněz do daňových rájů.

Ve volbách posílili Piráti a překvapivého výsledku docílila také zcela nová strana Vidreisn. Naopak těžké ztráty utrpěla Pokroková strana dosavadního premiéra Ingiho Jóhanssona. Podle analytiků tento vývoj souvisí s rozčarováním Islanďanů z tradičních politických stran po finančním krachu země v roce 2008.