Francouzská armáda se letos bude dál účastnit bojů v Sýrii a v dalších zemích Blízkého východu i severní Afriky. V projevu na vojenské základně v Toulouse to avizoval francouzský prezident Emmanuel Macron. Oznámené stažení amerických jednotek ze Sýrie podle něj není důvodem k odklonu od strategického cíle, kterým je "vymýcení" tzv. Islámského státu (IS).
Francie "v nadcházejícím roce zůstane vojensky angažovaná v Levantě v rámci mezinárodní koalice", citovala agentura AFP francouzského prezidenta, který použil historické označení pro oblast východního Středomoří. Jakékoli ukvapené rozhodnutí o stažení z tohoto regionu by považoval za chybu, protože "boj neskončil". Mezinárodní koalice by podle Macrona měla IS připravit o veškeré území a zabránit jeho opětovnému vzestupu.
V koalici bojující proti IS má Francie 1200 vojáků, kteří zajišťují letecké údery, dělostřelecké operace nebo výcvik irácké armády, také však podle AFP jde o příslušníky speciálních jednotek nasazené v Sýrii. Tam bojuje francouzská armáda od roku 2015.
Macron dnes dále zdůraznil nutnost nasazení francouzských vojáků v zemích severní Afriky, kde "zkáza islamismu proniká do všech koutů a rozsévá bídu a nedostatek vzdělání". "Neustoupíme, protože se jedná o budoucnost Afriky, tudíž i o naši vlastní budoucnost," řekl.
Francie v zemích Sahelu vede od roku 2014 operaci Barkhane, do které je nyní zapojeno 4500 vojáků. Ti podporují ozbrojené síly Mauritánie, Nigeru, Mali, Burkiny Faso a Čadu a také tamní mírovou misi OSN.
Podle Macrona obnovení míru v saharských státech stále vyžaduje čas, výsledky mezinárodních operací se ale dostavují. "Mnozí vůdci a členové různých teroristických skupin byli vyřazeni z boje, jejich zásobování a logistické operace byly narušeny, dostali jsme je pod tlak v místech, kde si mysleli, že mohou působit zcela neohroženě," prohlásil francouzský prezident.
