Evropská unie vyjádřila znepokojení v souvislosti s násilím, které provázelo páteční zvolení Hashima Thaçiho kosovským prezidentem. Úřad unijní ministryně zahraničí Federiky Mogheriniové také vyzval všechny kosovské politické vůdce, aby se společně snažili uklidnit napětí v zemi.
"Scény, kterých jsme byli v pátek svědkem v parlamentu, jsou krajně znepokojující," píše se v prohlášení. Zvolení expremiéra Thaçiho se zástupci opozice pokusili zablokovat pomocí slzného plynu. V parlamentních lavicích otevřeli kanystry se slzným plynem, takže zákonodárci museli opustit sál. Také před parlamentem se odehrály protesty, protivládní demonstranti házeli po policistech kameny a zápalné lahve.
Opozice Thaçimu vyčítá dohodu rozšiřující pravomoci srbské menšiny a také ho obviňuje z korupce a protěžování svých příbuzných a přátel. Thaçi tato obvinění odmítá.
Kosovo vyhlásilo v roce 2008 nezávislost na Srbsku, které nejmladší stát Evropy s přibližně 1,8 milionu obyvatel neuznává.
Není členem Evropské unie
Kosovo není členem Evropské unie a Brusel již také vyloučil, že by se jím mohlo stát před rokem 2020. Nicméně EU podepsala s Prištinou loni v říjnu stabilizační a asociační dohodu, která sice nepředpokládá automaticky zahájení rozhovorů o vstupu země do unie, ale bývá předstupněm budoucího členství.
EU se také podílela na zprostředkování dohody uzavřené loni v srpnu s Bělehradem v rámci normalizace vztahů Kosova a Srbska. Dohoda poskytuje více práv etnickým Srbům a mnozí kosovští Albánci se obávají, že by poskytnutí určité autonomie Srbům mohlo vést k ohrožení územní celistvosti Kosova.
Právě proti této dohodě protestuje část opozice a snaží se blokovat práci parlamentu. Chce tím zabránit tomu, aby vládní většina v parlamentu tuto dohodu stvrdila. Radikální část opozice se také obává ujednání o vymezení společné hranice s Černou Horou, které podle ní Kosovo připraví o jeho území.
