Severoatlantická aliance se neobává vojenské konfrontace s Ruskou federací, musí ale dál posilovat svou odolnost vůči hybridním útokům nejrůznějšího druhu. V Bruselu se na tom v pátek shodli ministři zahraničí NATO. Podle generálního tajemníka aliance Jense Stoltenberga je ovšem třeba se právě v takové době dál snažit o smysluplný dialog s Moskvou.
"Myslím, že je důležité, že všichni spojenci se zabývají nejrůznějšími pokusy (Ruska) vměšovat se do volebních kampaní, do demokratických procesů," podotkl Stoltenberg. Připomněl ruské chování z posledních let, od destabilizace východu Ukrajiny a anexe Krymu po útok nervovou látkou v jihoanglickém Salisbury, z něhož Londýn viní Moskvu a který země NATO vnímají jako něco bezprecedentního - a to včetně jasné, rychlé a jednotné západní reakce.
Podle Stoltenberga jsou nyní vztahy Západu s Ruskem ve zcela nové situaci. "Nejsme ve studené válce. Ale zjevně také nemáme strategický partnerský vztah, o který jsme se po jejím konci snažili," poznamenal. Je proto významné, že aliance dokázala zkombinovat pevný přístup, jednotný přístup a posilování vlastních obranných schopností s otevřenou cestou k dialogu.
Podle českého velvyslance u NATO Jiřího Šedivého spojenci konstatovali, že vztahy s Ruskem se nelepší. "Naopak v dlouhodobém výhledu se máme spíše připravit na další problémy," podotkl. Státy NATO jsou však podle něj přesvědčeny, že společná obrana a její odstrašující potenciál mají pevný základ a fungují. "Nepanují obavy, že by Rusko přistoupilo k nějaké vojenské provokaci nebo něčemu podobnému. O to více se nyní Rusko soustředí na různé druhy podvracení, dezinformačních kampaní, stručně řečeno hybridních postupů, které jsou pod úrovní článku pět (o kolektivní obraně)," vysvětlil Šedivý.
Právě na to poukázal i Stoltenberg. "Potřebujeme silnější nástroje, abychom se s hybridními hrozbami vypořádali," řekl novinářům.
