Jednání ministrů
NATO: Evropa a Kanada zvýší výdaje na obranu

Obranné výdaje evropských členů NATO a Kanady v letošním roce vzrostou o 4,3 procenta. Novinářům to před čtvrtečním jednáním ministrů obrany členských zemí řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Tři roky rostoucích obranných výdajů Evropy a Kanady podle něj představují dodatečných 46 miliard dolarů (přes bilion korun).

Peníze jsou podle Stoltenberga vynakládány na investice do nového vybavení a schopností, do intenzivnějších cvičení, na zahraniční mise, ale také na platy a penze vojenského personálu. Ministři obrany NATO by měli ve čtvrtek upřesnit, na jaké oblasti by se měly země Severoatlantické aliance v budoucnosti více zaměřit. "Obecně se dá říct, že chceme více investovat do těžších sil, více obrněné techniky, do věcí, jako je tankování ve vzduchu, protivzdušná obrana a zvyšování připravenosti sil, aby mohly rychleji reagovat, a bylo jich více," vysvětlil generální tajemník NATO.

Nejnovější údaje o nárůstu obranných výdajů za jednotlivé členské státy nabídne aliance až na ministerské schůzce. "Letošní rok představuje celkové zvýšení o přibližně 12 miliard dolarů (asi 280 miliard korun)," uvedl Stoltenberg.

Na zvýšení obranných výdajů tak, aby se státy v roce 2024 dostaly ke dvěma procentům hrubého domácího produktu, se členské země NATO dohodly na summitu ve Walesu v roce 2014. Stoltenberg připomněl, že už v následujícím roce se podařilo zastavit dlouholetý trend jejich poklesu.

Ke zvyšování peněz na obranu tlačí už delší dobu své evropské spojence Spojené státy. Administrativa nového amerického prezidenta Donalda Trumpa je v tomto ohledu velmi tvrdá a jednoznačná a spojenci před měsícem na summitu v Bruselu slíbili vypracovat do konce roku konkrétní plány toho, jak se k oněm dvěma procentům chtějí do roku 2024 dostat.

"Vítám zájem prezidenta Trumpa o otázku obranných výdajů... ale také zdůrazňuji, že evropští spojenci by neměli více investovat do své obrany jen proto, aby potěšili USA. Měli by investovat více, protože to je v jejich vlastním zájmu a sami se na příslušném rozhodnutí podíleli," poznamenal generální tajemník aliance.

Stoltenberg připomněl, že už pět spojeneckých zemí hranice dvou procent HDP dosáhlo. Letos by je mělo doplnit Rumunsko a v příštím roce také Litva a Lotyšsko. Česká republika se chce k roku 2020 dostat na hodnotu 1,4 procenta HDP.