Deklarace
NATO je jednotné a silnější než kdykoliv dříve

Severoatlantická aliance je jednotnější a silnější než kdykoliv dříve a je připravena ke všem krokům potřebným pro kolektivní obranu. V závěrečné deklaraci přijaté ve středu na summitu NATO v Bruselu to uvedli šéfové států a vlád 29 členských zemí bloku. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci novinářům řekl, že na summitu panovala shoda ohledně nutnosti zvýšit příspěvky na obranu, je to podle něj otázka spravedlnosti i bezpečnosti.

"Diskutovali jsme, měli jsme neshody. Ale co je nejdůležitější - přijali jsme rozhodnutí, která toto spojenectví posunují kupředu, která nás posilují," řekl novinářům Stoltenberg.

Na tvrdou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně nízkých příspěvků evropských spojenců na vlastní obranu, generální tajemník NATO poznamenal, že v alianci byly spory i v minulosti. "Ale nakonec jsme všichni souhlasili, že Severní Amerika a Evropa jsou společně bezpečnější. NATO je dobré pro Evropu a je dobré pro Severní Ameriku," podotkl.

V rozsáhlém závěrečném dokumentu alianční vrcholné schůzky se kromě jiného uvádí, že aliance je jednotná tváří v tvář výzvám představovaným agresivním postupem Ruska, nestabilitou v Africe a na Blízkém východě, jejímž důsledkem je terorismus, migrace a obchodování s lidmi. Mezi hrozbami jsou zmíněny také krize v Sýrii, dezinformační kampaně a škodlivé kybernetické aktivity.

NATO potvrdilo svůj stávající postoj vůči Rusku, přijatý po jeho anexi Krymu a postupu na východní Ukrajině, na agresivnější Rusko reagovala aliance posílením svého východního křídla. Vztahy s Moskvou budou jedním z témat nadcházející večeře aliančních premiérů a prezidentů, jen několik dní před tím, než se v Helsinkách Trump sejde v pondělí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Šéfové států a vlád aliančních zemí potvrdili některé konkrétní kroky - velkou úpravu velitelské struktury, která posílí asi o 1 200 lidí. Vzniknou například dvě nová velitelství odpovědná za přesuny aliančních sil. To v Norfolku bude odpovídat za dopravu přes Atlantik, druhé v německém Ulmu za logistiku v Evropě.

Podpory se dočkala i původně americká iniciativa vyšší připravenosti označovaná jako "4x30". NATO nyní chce mít k roku 2020 30 mechanizovaných praporů, 30 letek a 30 bojových plavidel připravených k akci do 30 dní.

Stoltenberg uvítal, že mnoho spojeneckých zemí se ve středu přihlásilo se svými příspěvky do nejrůznějších aliančních misí, projektů a iniciativ.

Trump chce zvýšit výdaje na obranu

Americký prezident Donald Trump na summitu NATO vyzval spojence, aby zvýšili výdaje na obranu na čtyři procenta HDP. Bulharským novinářům to v Bruselu řekl bulharský prezident Rumen Radev. Následně Trumpova slova potvrdil i nejmenovaný představitel Bílého domu.

Lídři zemí NATO se v září 2014 na summitu ve Walesu zavázali, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly zatím jen dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) v jednotlivých zemích. Donald Trump státy NATO již několikrát kritizoval za jejich nedostatečné vojenské rozpočty.

"Prezident Trump, který mluvil jako první, se zmínil o tom, že by nemělo být dosaženo jen dvou procent (výdajů na obranu), ale hovořil o novém cíli, kterým jsou čtyři procenta," prohlásil prezident Radev. Podle Bílého domu nešlo v případě Trumpových slov o žádný "formální návrh", americký prezident se jen snažil státy NATO těmito slovy přimět k větším armádním výdajům.

"Zaměřil bych se na to, na čem jsme se shodli. A dohodli jsme se, že zvýšíme výdaje na obranu na dvě procenta. S tím bych začal," reagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na Trumpova slova o zvyšování výdajů na obranu na čtyři procenta.

Na vyšší investice do armád naléhají především Spojené státy, které vydávají na obranu nejvíce procent HDP (3,57) a které také pokrývají až 25 procent celkového rozpočtu NATO.

V loňském roce vydaly na obranu podle oficiálních odhadů NATO přes dvě procenta HDP jen čtyři členské země NATO z 29 členů: výše zmíněné USA (3,57 procenta HDP), Řecko (2,36 procenta), Velká Británie (2,12 procenta) a Estonsko (2,08 procenta). K požadované dvouprocentní hranici se přiblížilo Polsko, která vydalo 1,99 procenta HDP.

Nejméně loni vydaly na obranu Lucembursko (0,46 procenta), Belgie (0,9 procenta), Španělsko (0,92 procenta), Slovinsko (0,98 procenta) a Česká republika (1,05 procenta). Slovensku patří 18. místo s výdaji 1,19 procenta HDP. Vláda premiéra Andreje Babiše se zavázala navýšit postupně rozpočet na obranu na 1,4 procenta HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021.