Severoatlantická aliance obnoví jednání s Ruskem, avšak zatím jen podmíněně a pozvolna na neformální úrovni. Vyplývá to z dnešního jednání ministrů zahraničí zemí NATO, o němž novináře informoval šéf aliance Jaap de Hoop Scheffer.
De Hoop Scheffer také zdůraznil, že to neznamená návrat do starých kolejí či to, že NATO souhlasí s některými nedávnými kroky ze strany Moskvy v konfliktu s Gruzií.
NATO sice s Ruskem jedná, avšak pouze na nižších expertních úrovních, nikoli ve formátu Rady NATO-Rusko. Tento dialog na úrovni od velvyslanců výše aliance koncem prázdnin přerušila v reakci na srpnový zásah Ruska v Gruzii. V poslední době se ale v rámci 26členného bloku začalo přemýšlet o tom, zda debaty s Moskvou postupně opět nějakým způsobem neoživit.
Zřejmě by se podle diplomatů nejednalo hned o návrat do původních formálních kolejí Rady NATO-Rusko, jak tomu bylo až do srpna, nýbrž spíše o nějaké neformální setkání velvyslanců s jejich ruským protějškem Dmitrijem Rogozinem. Zatím ale není jasné, kdy by se taková schůzka, kterým se v alianční terminologii říká "čaj", mohla uskutečnit. Možná by to mohlo být ještě letos.
"Myslím, že nastal čas vrátit se k vyjednáváním (s Ruskem o spolupráci)," řekl při příjezdu na dnešní schůzku šéf italské diplomacie Franco Frattini. Podle něj by měly nejprve začít 
debaty se zástupci Moskvy na úrovni velvyslanců. V dubnu, kdy se koná příští summit aliance, by pak mohla být obnovena jednání na nejvyšší úrovni.
"V zásadě nemáme problém," řekla Riceová v pondělí v Londýně o obnovení vztahů aliance s Ruskem. "Avšak jsou určité aktivity, jako například kontakty mezi vojáky, které mi připadají problematické ve chvíli, kdy Rusové jsou stále rozmístěni na gruzínském území," dodala v narážce na ruskou vojenskou přítomnost v Jižní Osetii a Abcházii. To jsou dvě separatistické oblasti Gruzie, jichž se srpnový krvavý rusko-gruzínský střet týkal. Oba regiony pak vyhlásily nezávislost, kterou Rusko k nevoli NATO a EU uznalo.
Gruzie a její další přibližování k alianci budou společně s výhledy Ukrajiny dalším z hlavních témat dnešního jednání ministrů.
Sbližování těchto dvou bývalých sovětských republik s aliancí vyvolává v Rusku velmi negativní reakce. Některé země NATO další prohloubení jednání s Tbilisi a Kyjevem do jisté míry podmiňují i určitým oživením vztahů s Ruskem bohatým na energetické zdroje. Třeba Německo dalo najevo, že nevidí důvody, proč nyní prohlubovat vztahy s Ukrajinou a Gruzií, jak chtějí například USA, ale i některé další země, včetně Česka.
Washington hodně tlačil už počátkem roku na to, aby Tbilisi s Kyjevem na dubnovém summitu NATO v Bukurešti dostaly nabídku zařazení do programu Akčního plánu členství (MAP), který je jakýmsi předstupněm plného začlenění do NATO. Tuto možnost Moskva tvrdě kritizovala. Některé země v čele s Německem pak prosadily, že nabídku obě země nedostaly, i když získaly příslib, že se s nimi v NATO do budoucna jako se členy počítá.
"Doufám, že se shodneme, že se budeme držet dohody z Bukurešti. Nevidím žádný důvod nyní jít za ni," podotkl německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Riceová přitom podpořila možný kompromis, že by se daly vztahy s nimi prohloubit bez toho, že by nebyly zařazeny do MAP, a sice posílením už existujících komisí NATO-Ukrajina a NATO-Gruzie.
Šance, že by se Ukrajině a Gruzii otevřela rychlá cesta k budoucímu členství v alianci, je v tuto chvíli podle diplomatů minimální. To by mohlo zlepšení vztahů s Moskvou pomoci.
Napjaté vztahy s Moskvou má i Evropská unie, jejíchž většina členů je i v NATO. EU v reakci na ruský zásah v Gruzii přestala s Ruskem jednat o nové smlouvě o strategickém partnerství. V minulých týdnech se ale dohodla na obnovení těchto jednání, které připadá právě na dnešek.
Foto: Reuters, AP
