NATO podpořilo postup Turecka proti terorismu

Severoatlantická aliance (NATO) v úterý na mimořádném jednání v Bruselu jednoznačné odsoudila terorismus a vyjádřila svou plnou solidaritu s Tureckem. O schůzku velvyslanců zemí NATO požádala turecká strana po sérii teroristických útoků z posledních dní. Podle českého zástupce Jiřího Šedivého prakticky všechny země aliance uvítaly zapojení Turecka do bojů proti radikální organizaci Islámský stát (IS).

Na teroristické útoky s desítkami obětí Ankara zareagovala nejen leteckými údery na IS, ale také útoky na tábory zakázané Strany kurdských pracujících (PKK).

"Vítám posílení úsilí Turecka v boji s Islámským státem," řekl novinářům také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Připomněl, že Turecko už přispívá k výcviku umírněných sil v Sýrii a nese velkou tíži uprchlické krize, kterou vyvolala několikaletá občanská válka v Sýrii.

Turecká strana podle Stoltenberga na dnešní schůzce nepožádala o dodatečnou alianční vojenskou přítomnost. "Všichni víme, že Turecko je spolehlivý spojenec. Má schopné ozbrojené síly, druhou největší armádu v alianci," poznamenal generální tajemník NATO.

Závěrečné prohlášení z úterního jednání se ani slovem nezmiňuje o souběžných útocích Turecka na tábory zakázané PKK. "Řada spojenců nabádala k proporcionalitě a určité uměřenosti ve vojenské odvetě proti PKK a zároveň někteří apelovali na zachování mírového procesu," řekl k tomu novinářům Šedivý.

Také podle dalších nejmenovaných představitelů NATO část zemí na velvyslaneckém jednání zdůrazňovala potřebu pokračování mírového procesu, do kterého ostatně sama Ankara od roku 2012 velmi investovala, a proporčnosti tureckého postupu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ale - přesně v době, kdy velvyslanci aliance v Bruselu jednali - pokračování mírového procesu s kurdskými povstalci vyloučil.

Mimořádné jednání bylo svoláno na žádost Turecka podle čtvrtého článku alianční smlouvy, který umožňuje požádat o konzultace, má-li členská země obavy o vlastní bezpečnost nebo územní celistvost.

"Terorismus ve všech svých formách a projevech nemůže být tolerován ani ospravedlňován. Bezpečnost aliance je nedělitelná," uvedla aliance. NATO podle Stoltenberga situaci na "tureckém prahu", a tedy svých vlastních hranicích, pečlivě sleduje. Generální tajemník v úvodním projevu neveřejného jednání také vyjádřil soustrast rodinám obětí nedávných útoků i turecké vládě.

Stoltenberg připomněl, že proti IS vystupuje široká mezinárodní koalice, jejíž součástí jsou všechny členské země aliance. NATO navíc podle něj pomáhá zemím v oblasti, aby byly na boj s terorismem co nejlépe připraveny, například v Jordánsku či v Iráku. K posilování stability tak podle generálního tajemníka aliance není vždy potřeba vysílat velké počty vojáků.

Článek čtyři Washingtonské smlouvy, o který Turecko svolání schůzky opřelo, zmiňuje potřebu společných konzultací v případě, že kterákoliv z členských zemí NATO cítí ohrožení své územní celistvosti, politické nezávislosti či bezpečnosti. Dnes se tak stalo popáté v historii aliance, naposledy si konzultace loni vyžádalo Polsko kvůli vývoji na Ukrajině.

Případné zřízení nárazníkové zóny podél syrsko-turecké hranice, o které nyní hovoří turecká strana, je podle představitelů NATO záležitostí této země a Spojených států. Také podle Stoltenberga není aliance součástí plánu, na kterém se Turecko dvoustranně dohodlo s USA. Na zřízení asi 100 kilometrů dlouhé a 40 kilometrů široké zóny se Ankara minulý týden dohodla s Washingtonem.

Oblast má být bezpečným místem a umožnit návrat syrských uprchlíků, kterých Turecko od začátku syrského konfliktu v roce 2011 přijalo téměř dva miliony. Armády nejprve musejí z oblasti vytlačit radikály z organizace Islámský stát. Turecko dalo Spojeným státům za tímto účelem k dispozici své letecké základny.