Ve Francii se chystají k nedělnímu závěrečnému duelu francouzských prezidentských voleb centrista Emmanuel Macron a nacionalistka Marine Le Penová. Oba politici bojovali o další voliče, kteří by jim pomohli k vítězství. V prvním kole neměl ani jeden z nich čtvrtinu hlasů. Favoritem je podle průzkumů stále Macron, který má jako umírněnější z obou kandidátů potenciál získat více hlasů od stoupenců ostatních poražených soupeřů z prvního kola před dvěma týdny.
Více úsilí při hledání další podpory musela vynaložit Le Penová. Podle pozorovatelů se jí ale nevydařilo přímé televizní střetnutí s jejím soupeřem ve středu večer, když nebyla s to čelit Macronovi při předkládání konkrétních faktů. Přestože byla velmi útočná, zcela prý ztrácela jistotu zejména v ekonomických otázkách, v nichž má naopak exministr hospodářství Macron velký přehled. Jestliže Le Penová nepřišla o ty, kteří byli již odhodláni ji volit, nezískala podle všeho ty, kteří jí měli dopomoci k vítězství. Patrně by se tak neměla odchýlit od čísel, která jí dlouhodobě přisuzují průzkumy, tedy zisk zhruba 40 procent hlasů.
V prvním kole dostal Macron 24 procent hlasů a Le Penová 21,3 procenta. Oba politici bojovali zejména o skoro 40 procent hlasů, které dohromady v prvním kole obdrželi pravicový konzervativec François Fillon a levicový radikál Jean-Luc Mélenchon.
Fillon vyzval k hlasování pro Macrona, uposlechnout ho chce ale jen polovina jeho příznivců, třetina je pro Le Penovou. Mélenchon odmítl dát pokyn svým voličům, nakonec pod tlakem médií řekl, že rozhodně nehodlá podpořit krajně pravicovou kandidátku. I v jeho případě podle průzkumů půjde zhruba polovina Mélenchonových voličů podpořit Macrona, zejména kvůli odporu vůči Le Penové, kterou označují za fašistku. Zhruba desetina Mélenchonových voličů rozčarovaných zavíráním továren pro ni naopak hlasovat bude. Pro velkou část stoupenců zbytku roztříštěné levice ale není přitažlivý ani jeden z finalistů a k volebním urnám tito lidé nepůjdou vůbec.
Finálový tandem zcela rozdělují protichůdné vize o dalším směřování země jak z hlediska vnitřní politiky a ekonomiky, tak v rámci Evropské unie. Bývalý bankéř a ministr ekonomiky socialistické vlády Macron chce přinést nové liberální recepty pro příliš sešněrované ekonomické prostředí, za což ho právě v oblasti pracovního práva kritizuje levice. V zahraniční politice se hlásí k tradičnímu spojenectví se Západem a k dalšímu budování EU. Le Penová chce naopak ochranářská opatření, uzavření hranic, tvrdé omezení imigrace, opuštění eura nebo rovnou i odchod z EU.
Ani jeden z finalistů prezidentských voleb nepatří k žádné z tradičních velkých stran, tedy konzervativní pravici a socialistům, které se doposud střídaly za páté republiky u moci a z nichž vždy dosud pocházel některý z francouzských prezidentů. Voliči tak dali průchod znechucení ze stávajícího systému. A Le Penová se pokusila je přesvědčit, že Macron je vlastně pokračováním dosavadního prezidenta Françoise Hollanda.
Tomu teprve končí první mandát, a mohl tak kandidovat znovu. Nedovolila mu to ale velká nespokojenost voličů v předvolebních průzkumech, a to mimo jiné kvůli tomu, že zemi dostatečně nevymanil z dopadů ekonomické krize, kvůli níž je stále nezaměstnanost na deseti procentech. Už před půl rokem Hollande ztratil veškeré naděje na postup do dalšího kola.
Macron má silnou podporu politiků tradiční pravice i mnoha socialistů, kteří ještě budou hledat svoje místo v nadcházejících červnových parlamentních volbách. Podporuje ho také velká část známých osobností, dokonce i bývalý americký prezident Barack Obama.
Svoje petice na Macronovu podporu podepsaly desítky umělců, sportovců, lékařů či vědců. Řada umělců k tomu připojila hrozbu, že zemi v případě vítězství Le Penové opustí, na což se jim ale dostalo posměšných reakcí hlavně na internetu. Jednak se jim připomínaly majetky v daňových rájích, jednak stejné výhrůžky hollywoodských celebrit, které ale nakonec navzdory zvolení Donalda Trumpa prezidentem nikam neodjeli. Jen málokdo podpořil Le Penovou, například bývalá slavná herečka Brigitte Bardotová.
Přestože Le Penová, která se nezbavila nálepky extremistky, míří výš, půjde i v případě porážky o její velký úspěch. Na rozdíl od roku 2012 neskončila na třetím místě a dostane zřejmě více než dvakrát tolik hlasů než její otec, který se probojoval překvapivě do druhého kola prezidentských voleb v roce 2002, kdy byl s pouhými 18 procenty hlasy voličů drtivě poražen Jacquesem Chiracem.
