Zóna jednotné evropské měny se nachází v největší krizi od svého vzniku. Přesto se znovu rozšíří. Evropská komise (EK) dala zelenou kandidátovi na přijetí eura Estonsku. Baltský stát se tak zřejmě stane sedmnáctým členem eurozóny.
Evropská centrální banka (ECB) nicméně poukazuje na možná inflační rizika.
Členem euroklubu se Estonci můžou stát 1. ledna příštího roku. Nejsevernější země unijní pobaltské trojky (Estonsko, Lotyšsko a Litva) má inflaci a dluhy pevně v rukou a splňuje všechna vstupní kritéria. "Estonsko je připraveno zavést euro 1. ledna 2011," sdělil v Bruselu příslušný eurokomisař Olli Rehn.
Doporučení EK musejí ještě schválit všechny členské státy EU na červnovém summitu, všeobecně se ale předpokládá, že tak učiní.
Estonsko bude v rámci eurozóny patřit k zemím s nejlepším stavem veřejných financí. Rozpočtový deficit země, který patřil mezi největší zdroje obav, byl loni 1,7 procenta hrubého domácího produktu, tedy pod tříprocentním limitem pro přijetí evropské měny.
P
říliš velký vliv by neměl mít ani prudký propad hospodářství, který zemi postihl během hospodářské krize. V roce 2009 HDP země kleslo o 14 procent.
Estonsko je navzdory nedávné ekonomické recesi, která v EU zasáhla nejvíc právě Pobaltí, vůbec nejméně zadluženým státem unie. Jeho celkový dluh činí jen sedm procent HDP. V celé evropské sedmadvacítce je přitom přípustná hranice 60 procent HDP, kterou navíc většina zemí překračuje.
"Estonsko by mohlo být dost dobře modelem rozpočtové disciplíny i pro ostatní členské státy eurozóny," řekl před časem agentuře Bloomberg Christian Keller z finanční skupiny Barclays Capital. S takovým hodnocením souhlasí i Evropská komise.
Podle eurokomisaře Rehna si celé Estonsko zaslouží pochvalu za dlouhodobé obezřetné hospodaření. "Hodnocení i náš návrh vydávají rovněž silný signál o eurozóně a obecněji i pro EU."
Také Evropská centrální banka uznala, že Estonsko s 1,3 miliony obyvatel splňuje všechna kritéria eurozóny. Cedulová banka vyjádřila nicméně pochybnosti, zda se Tallinu podaří dlouhodobě udržet na uzdě inflaci.
Ještě koncem loňského roku schvalovalo přijetí eura téměř 70 procent Estonců, ale jejich počet se v uplynulých týdnech vzhledem k těžké krizi jednotné evropské měny a dluhové krizi snížil. Více než čtyři tisíce Estonců podepsaly na internetu petici, která přijetí eura odmítá.
"Vstup do eurozóny bude velkou hrozbou pro naši ekonomickou nezávislost a vrací nás zpět do dob Sovětského svazu. Máme přitom všechny předpoklady být nezávislou evropskou zemí, jakou je například Švýcarsko," řekl zakladatel petice Peeter Proos.
Mnoho Estonců považuje ovšem euro za "jedinou naději". Jen tak lze totiž zaručit hospodářský růst a současně zachránit dosavadní měnu, estonskou korunu, před znehodnocením. Na to v uplynulých měsících tlačila řada mezinárodních finančních expertů.
Přijetím eura by se Estonsko také silněji odlišilo od svého jižního souseda Lotyšska, které bojuje s těžkou ekonomickou krizí.
Pro zahraniční turisty je ovšem v Estonsku paradoxní, že prakticky nikde, třeba ani ve velkých obchodech v Tallinu či u velkých benzinových pump, nelze platit eurem. Zatímco v zemích, jako jsou Česká republika či jiné, které s přijetím eura stále vyčkávají, či neplní příslušná kritéria, to často není problém ani v menších obchodech.
Řada Estonců, hlavně na venkově, tak bude držet euro poprvé v ruce až příští rok - v domácím vydání.
Na několik příštích let bude Estonsko nejspíš posledním novým členským státem eurozóny. Například Polsko uvažovalo o přijetí eura na začátku roku 2012, ale pod tlakem současných okolností se rozhodlo tyto plány odložit na neurčito. Podle některých českých politiků nepřipadá vstup do eurozóny v úvahu dříve než v roce 2015.
Foto: archiv EK, Wikipedia a Profimedia
