Maďarský migrační úřad ustoupil od téměř dva týdny uplatňované kontroverzní praxe nechávat hladovět žadatele o azyl. S odvoláním na sdělení mluvčího maďarského helsinského výboru Andráse Léderera to napsala agentura DPA.
"Postiženým je už opět poskytována normální péče," sdělil agentuře Léderer. Postiženými osobami byli žadatelé o azyl ve dvou takzvaných tranzitních zónách zřízených na jihu Maďarska bezprostředně u srbských hranic. Migrační úřad jim odmítal poskytovat potraviny s odvoláním na nové protiimigrační zákony.
V souvislosti s touto praxí se helsinský výbor v sedmi případech obrátil na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten migračnímu úřadu uložil, aby dotyčným lidem potraviny zajistil. Šlo o osoby, jejichž žádost o azyl byla zamítnuta, ale které se odvolaly proti své deportaci zpět do Srbska. Odepření potravin je podle obhájců lidských práv mělo přimět k odchodu do sousední země ještě před ukončením odvolacího řízení.
Tranzitní zóny u přechodů Röszke a Tompa jsou jediná zařízení, kde mohou lidé žádat v Maďarsku o udělení azylu. Fungují jako uzavřené tábory přímo u hranic, které lze opustit dveřmi jen přímo do Srbska.
Nový maďarský azylový zákon označuje Srbsko za takzvaný třetí bezpečný stát. Kdo z něj přijde, musí být jeho žádost o azyl automaticky odmítnuta. Organizace hájící lidská práva, Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva a orgány Evropské unie tyto právní předpisy kritizují, protože jsou v rozporu s mezinárodním humanitárním právem.
