Němčina je chudší o své nejdelší slovo. Na první příčce se vyhřívalo šest let. Zákonodárci spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko totiž minulý týden rozhodli, že skončí platnost zákona o označování hovězího dobytka a masa z časů šílení kolem šílených krav, jehož název měl přesně 63 písmen.
Slovo, které pro bezchybné vyslovení vyžadovalo trénink i od rodilého mluvčího, se zrušením příslušného zákona přestane současně používat.
Výraz Rindfleischetikettierungsüberwachungsaufgabenübertragungsgesetz (zkráceně RkReÜAÜG) zná němčina od roku 1999. Právě tehdy přijalo ministerstvo zemědělství ve spolkové zemi na severu Německa zákon, který měl spotřebitele ochránit před zdravotními riziky nemoci šílených krav známé pod zkratkou BSE. Volně by se dal název přeložit jako zákon o přenosu povinností při kontrole označování hovězího masa.
Zemské legislativy už není třeba, protože testy na BSE u zdravých zvířat na jatkách se už podle návrhu Evropské unie nemusejí dělat.
Název zákona byl podle jazykovědců až do nynějška premiantem mezi dlouhými německými slovy, kterých ale existuje bezpočet, protože v němčině je obvyklé tvoření složenin. Říká se jim též tasemnicová slova.
Lingvisté nicméně sledují a zaznamenávají pouze ta slova, jež se nejméně jednou vyskytla v psané podobě ve zveřejněných textech, upozorňuje berlínský jazykozpytec, profesor Anatol Stefanowitsch. Tuto podmínku zákon RkReÜAÜG s krkolomným názvem splňoval - až do minulé středy.
Do velkého slovníku němčiny nakladatelství Duden, což je německá obdoba slovníku spisovného jazyka českého, se ale zákon se složitou zkratkou RkReÜAÜG nedostal. Podle Nicole Weiffenové nakladatelství dlouze zkoumá, zda se daný termín dostatečně vžil a pravidelně se používá.
Zákon o označování dobytka však platil poměrně krátkou dobu, jen šest let, a jeho dlouhý název byl natolik nepohodlný, že jej Němci raději nevyslovovali. Předchozí slovní šampion, úředně diskvalifikovaný roku 2007, měl dokonce o tři písmena více než RkReÜAÜG. Šlo o slovo Grundstücksverkehrsgenehmigungszuständigkeitsübertragungsverordnung, jímž se označovala změna příslušnosti úřadu k udělování povolení dopravy na daném pozemku.
Oficiálně nejdelším německým slovem, které ve slovníku Duden figuruje, je v současnosti slovo o 36 písmenech: Kraftfahrzeug-Haftpflichtversicherung (povinné ručení motorových vozidel). Asi nejznámější dlouhé slovo, které s oblibou jako perličku rádi při vyučování zmiňovali učitelé německého jazyka, zní Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitänswitwe. Označuje vdovu po kapitánovi dunajské paroplavební společnosti. I ti už ale "vymřeli".
Teoreticky lze v němčině vymýšlet názvy s nekonečným množstvím písmen. Různé příklady takových slov kdysi spíše pro pobavení vytvořila Společnost pro německý jazyk (GfdS), ale uvádět je by v tomto článku nemělo velký smysl. Jsou to prostě dlouhatánská slova.
Většinu německých dlouhých slov najdeme v zákonech, říká lingvista Stefanowitsch. Velký prostor pro tvorbu dlouhých slov ale podle něj skýtá jakákoli odborná terminologie, třeba z oblasti chemie.
Podobně jako v němčině lze dlouhá slova vytvářet i ve finštině a maďarštině, vysvětluje agentuře DPA výkonná ředitelka GfdS Andrea Eva Ewelsová. Jiné je to podle ní třeba v angličtině či turečtině, kde se složená substantiva píší většinou zvlášť. Nejdelším slovem v Oxford English Dictionary je pneumonoultramicroscopicsilicovolcanoconiosis. Jde o plicní nemoc. Jakou přesně, si laskavý čtenář může zkusit jako domácí úkol najít na webu sám.
